28. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 10.10.2021
Mdr 7,7-11 Ž 90 Žid 4,12n Mk 10,17-30
"Kdo tedy může být spasen?" - ptají se překvapení učedníci. Pro tehdejší lidi bylo těžké připustit, že by bohatství nebylo projevem Božího požehnání. Domnívali se, že právě bohatí jsou těmi, jimž Bůh žehná. Byl to ale Boží nepřítel, který zasel do srdce člověka touhu vlastnit. A každé vlastnění v nás ničí schopnost nechat se obdarovat Bohem... Bohatý mladík se domníval, že dosáhne věčného života tím, že dodržuje přikázání. Dodnes si mnozí myslí, že do Božího království dojdeme právě proto, že se naučíme nekrást, necizoložit, říkat pravdu, milovat otce i matku... Přikázání jsou nám dána, abychom nespoléhali sami na sebe, ale na Boha. Když se spoléhám na to, co dělám a co dodržuji, stává se mi tato důvěra ve vlastní skutky jednou z největších překážek na cestě následování Krista... Středem evangelijního vyprávění je věta: "Ježíš na něho pohlédl s láskou." - Jako by tím pohledem Pán zápasil o jeho lásku. Přijmout Ježíšovu lásku a nechat se jím milovat, nechat se jím uchvátit a na jeho lásku odpovídat - právě to nám otvírá cestu do věčného života. Ne to, co konám já, ale to, že mě miluje Bůh a co z lásky ke mně vykonal... "Jedno ti schází" - řekne mu Ježíš. To, co tomuto mladému muži scházelo, byla vnitřní svoboda dětí Božích... On ale sklopil hlavu, přestal se dívat do Ježíšových očí a vrátil se zarmoucen ke svému majetku. A jeho smutek bude trvat tak dlouho, dokud nevymění svůj majetek za svobodu Božího dítěte, jehož poklad je v lásce Otcově... Petr na celou scénu s překvapením reaguje: "My jsme opustili všechno a šli jsme za tebou." - V té chvíli si totiž uvědomil, jejich odměnou je jednak věčný život v Bohu, ale také příslib nové rodiny a nových vztahů ve společenství těch, kdo Krista následují... I my, zařaďme se do zástupu „moudrých“, jednejme správně, mysleme na to, abychom své životní poslání splnili, oslavili Boha, pomáhali jiným, a tak si zachránili duši pro šťastnou věčnost...