23. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 5.9.2021
Iz 35,4-7 Ž 146 Jak 2,1-5 Mk 7,31-37
Během svého veřejného působení se Ježíš několikrát odebral na pohanské území. Nekázal tam, ale stal se bližním těm, kteří to potřebovali; léčil je a uzdravoval... Evangelista Marek říká, že k Ježíši „přivedli hluchoněmého a prosili ho, aby položil na něj ruku.“ - Lidé (protože si neuměli vysvětlit vnitřní svět i vnější projevy hluchoněmých) často se domnívali, že tito lidé jsou posedlí. Neexistoval nějaký univerzální znakový jazyk, takže byla obtížná jakákoliv komunikace... – Jistě, tato nemoc byla nepříjemná a znemožňovala komunikaci, ale existuje i něco horšího: duchovní hluchota, tedy lidé, kteří nechtějí slyšet Boží Slovo, přestože mají zdravé uši... A existuje i horší nemoc, než je němota jazyka: projevuje tím, že člověk vůbec nemluví se svým Stvořitelem... - My všichni jsme v duchovním smyslu hluší a špatně mluvící... Často slyšíme jen selektivně; a často neříkáme to, co říkat máme... Už první lidé naslouchali satanově lži. Ta je uvěznila v sobě a odřízla od zdroje života; od hlasu milujícího Boha... Když člověk nechce slyšet Boha - neví, jak ho Bůh miluje; co všechno pro něho připravil; a co po něm chce... Samozřejmě, že když neslyšíme hlas svého Boha, nemůžeme mu také odpovědět... Mluvíme špatně, vedeme řeči bez Boha a také jednáme bez Boha... - Někdy ani nevíme, že jsme hluchoněmí, a vidí to ti, kteří jsou kolem nás. Mají-li nás rádi, tak nás (ať už fyzicky, nebo ve svých modlitbách) přivedou ke Kristu, aby na nás vložil ruku, jako na nemocného v evangeliu a uzdravil nás... V tomto hluchoněmém se Ježíš dotýká nás všech. My všichni jsme byli dnes pozváni z tlačenice světa sem do ústraní kostela... I nám dnes říká: „Effatha - Otevři se!“ - Nemocný, který sám Krista neznal a nemohl ho slyšet, se s ním setkal jen díky těm, kteří ho k němu přivedli a prosili, aby na něj vložil ruku. Ježíš ho nejprve vzal stranou od zástupu. Proč? Pravděpodobně proto, že s ním chtěl být důvěrně o samotě, tak jako chce být s kýmkoliv z nás... Mocí svého slova a své lásky mu Ježíš otevřel sluch a rozvázal jazyk, takže mluvil správně... - I v každém z nás chce Ježíš mocí svého slova bořit bariéry, které nám brání vnímat Boha v našem životě a v našich životních okolnostech; nedovolují nám naslouchat a pociťovat dotyky lásky Boží. Ježíš sám nás uschopňuje mluvit s ním a odpovídat na lásku Boží. Současně nám dává schopnost zvěstovat evangelium jiným a hlásat veliké skutky Boží... Dospělá víra je náš každodenní a celoživotní dialog s Bohem; konání toho, co nám on říká a k čemu nás vede; a také zvěstování toho, který nás vykoupil, stará se o nás a nesmírně nás miluje... - Můžeme každý den prosit Boha, aby otevřel uši našeho srdce pro naslouchání jeho Slovu, abychom tak měli na rtech slova bratrství; a v rukou skutky lásky k bližnímu...