23. neděle v mezidobí

23. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 4.9.2022 

Mdr 9,13-19 Ž 90 FLM 9-17 Lk 14,25-33 

Ježíše na cestě do Jeruzaléma doprovázejí velké zástupy. Na jeho místě by to každý využil k zvýšení vlivu, popularity a postavení. Ježíš se však chová, jako by ho to vůbec nezajímalo... Těm, kteří se k němu hlásí, naopak klade podmínky následování, které se člověka - když je vezme vážně - dotýkají až do morku kosti... První se týká naší lásky nebo spíše našich „lásek“. - Boží láska k nám je absolutní, a proto Bůh vyžaduje také naši totální odpověď. Každá jiná láska je vždy relativní. Pokud ji zabsolutníme, stane se modlářstvím, zklame milujícího a zničí milovaného... Proto je důležité, abychom v lásce dali první místo Bohu. Pak všechny ostatní „lásky“ dostanou to místo, jaké jim náleží... Kdo vstoupí do totálnosti lásky Boží, pro toho se Bůh stane otcem i matkou; ženou; bratrem i sestrou...; a hlavně celým jeho bohatstvím... - Kristův učedník je ten, kdo je uchvácen Kristem a stal se pro něho vším (srovnej Flp 3, 8)... Učedník přijímá svůj život jako poslání, které mu dává Bůh, a proto se zříká sebe, svých představa přijímá vše, co mu nabízí Bůh... Přitakává také všem těžkostem, které souvisejí s následováním Krista... Dalo by se bez nadsázky říct, že tento životní styl Ježíšova učedníka je naším křížem... Když tedy půjdeme cestou následování, kříž se pro nás stane nástrojem smrti starého člověka, aby se v nás zrodil ten nový... - Poslední podmínkou cesty učednictví je zříci se všeho, co člověk má. Tomuto výroku předcházejí dvě krátká podobenství. Těmi nás Ježíš vede k poznání, že to, co po nás chce Bůh, přesahuje naše síly. Nikdo z nás nemá na to, aby dostavěl věž, kterou má stavět... Nikdo z nás také sám nezvítězí v boji, který má vést... Proto Ježíš říká, abychom se zřekli všeho - tedy i svých představ a snahy následovat Krista z vlastní síly, vždyť na dokončení stavby ani na vítězství v boji sami nemáme... Jedinou naší silou je přijmout svou slabost a ztotožnit se s Kristem ukřižovaným... Pak také opřeni o něj a ve společenství s ním - můžeme důvěřovat v jeho každodenní milost, abychom splnili poslání, které nám dal... To je jediný způsob, jak žít jako Ježíšův učedník.