22. neděle v mezidobí (poděkování za úrodu), Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 28.8.2022
Sir 3,19-31 Ž 68 Žid 12,18-24 Lk 14,1-14
Podobenstvím o svatební hostině se nám Ježíš snaží přiblížit, jak bude probíhat ta eschatologická v nebeském království... Jak to jednou na věčnosti bude, si rozhodujeme my sami již zde na zemi... Jistě se to tam bude odehrávat jinak než zde na zemi... Ten, jenž nás zve na svatební hostinu, je nebeský Otec, který ji vystrojil pro svého Syna - a my máme být „nevěstou“, která v nebeském království zasedne s Kristem za svatební stůl... Zde na zemi si svým životem a jednáním jakoby vybíráme místo, ale na to místo zasedneme až ve věčnosti... Poslední místo nemáme hledat proto, abychom vypadali jako pokorní. Pokoře se nenaučíme jinak než sdílením života s tím, který je pokorný. Jediný pokorný mezi námi je Ježíš, který sám o sobě řekl, abychom se od něho učili, protože je tichý a pokorný srdcem... (Mt 11,29). - V tomto světě poslední místo patří jemu. Nejenže ho na toto poslední místo mnozí posadili, ale on si ho i sám dobrovolně vybral... Máme tedy usilovat o to místo, kde je Ježíš (i když je to místo poslední). V životě nejde o nic jiného, než abychom ho prožívali v jeho blízkosti; byli s ním (ať je s tím spojeno cokoliv)... Odměnou je nám společenství s Ježíšem a jeho nezištná láska... Být s Ježíšem i v tomto světě je pravá radost; a především je to také záruka šťastné věčnosti (bez ohledu na to, v jakém společenském postavení se nacházíme; co o nás říkají lidé a co znamenáme v tomto světě)... Je potřeba být Bohu vděčný za vše (vždyť vděčnost je paměť srdce!): Být vděčný za dar života, zdraví, práce, školy...; být vděčný za příbuzné, kamarády a lidi kolem...; vděčný za úrodu, vodu, vzduch a celou přírodu... Kromě toho, že vděčnost má být jako naše druhá přirozenost, člověk by měl mít ve svém srdci jedinou touhu: být všude tam, kde je Ježíš (bez ohledu na to, jaké to v tomto pozemském životě přináší výhody nebo nevýhody), protože jde o věčnost, o Boží království...
Přímluvy k bohoslužbě na poděkování za úrodu (převzato: https://www.mojeduha.cz/soubor/1/2011_farnost/primluvy1.pdf )
Děkujeme Bohu, který stvořil svět, za dary, které nám dává. Bůh je naším Otcem a přeje nám dobré. Obraťme se k němu se svými prosbami.
• Povolal jsi nás do společenství církve. Kéž jsme jeden druhému darem a máme jeden pro druhého pochopení.
• Vyrůstáme v rodinném společenství. Kéž máme jeden na druhého dostatek času a nikdo, ať se necítí sám.
• Daroval jsi nám hojnou úrodu, kéž s moudrostí užíváme vše, co nám ve stvoření nabízíš.
• Když žijeme v dostatku a hojnosti, kéž nezapomínáme na ty, kdo mají méně, a umíme se rozdělit.
• Jsou místa na zemi, kde není bohatá úroda a lidé trpí hladem. Kéž se jim dostane potřebné pomoci.
• Můžeme se dnes společně radovat. Kéž umíme být jeden druhému blízko i ve chvílích smutku a bolesti.
• Přijímáme z Tvé ruky mnoho dobrého. Kéž je nám vše dobré ujištěním o Tvé dobrotě a lásce.
• Vidíme hojnost úrody tady na zemi. Kéž naši zemřelí přijmou hojnost života, který jsi nám připravil.
Dobrý Bože, shromáždili jsme se, abychom Ti dnes zvláště děkovali za hojnost úrody. Kéž je celý náš život velikým díkůvzdáním skrze Krista, našeho Pána. Amen.