2. neděle v mezidobí

2. neděle v mezidobí, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 16.1.2022 

Iz 62,1-5   Ž 96   1 Kor 12,4-11   Jn 2,1-12 

Podle Janova evangelia Ježíšovo veřejné působení začíná „znamením“, které při povrchní četbě může člověku připadat poněkud podivné... V Káně (zapadlém městečku v Galileji) se slaví svatba. Taková svatba podle dobových zvyklostí obvykle trvala několik dní... - V průběh slavení tohoto sňatku najednou dojde k tomu, že se nedostává vína, což ohrožuje radost těch, kdo danou událost slaví... Ježíšova matka se obrací na svého Syna a říká mu: „Už nemají víno“. - Nepožaduje nic, nenařizuje Synovi, co by měl vykonat. Prostě a jednoduše mu popisuje situaci... Ježíš na to reaguje: „Ještě nepřišla má hodina“... V kontextu dějin spásy a tedy i celého evangelia, můžeme říci, že Ježíš ode dne svatby v Káně kráčí směrem k „této hodině“ (té hodině, v níž prostřednictvím své smrti a svého vzkříšení dojde ke slavení definitivní svatby mezi Ježíšem jako Ženichem na jedné straně; a celým lidstvem na straně druhé); a tak dává svému konání zcela zvláštní ráz... Evangelista komentuje toto první Ježíšovo znamení následovně: „Tím zjevil svou slávu, a jeho učedníci v něj uvěřili“... - Ježíš je „Ženich-Mesiáš“, který přišel slavit svůj sňatek se svou komunitou (s těmi, kdo k němu přilnuli celým svým životem; a kdo usilují o to, aby jako komunita byli „nevěstou“, kterou Hospodin stále hledá a miluje)... - Při svatbě dochází k zpečetění vztahu, ve kte-rém se člověk plně daruje. Daruje sebe samého v důvěře a z lásky, aby vyjádřil jednotu a spojení, že chce někomu patřit navždy... - Svatba je však i ten nejkrásnější biblický obraz k vyjádření vztahu mezi Bohem a člověkem; je obrazem trvalé smlouvy mezi ním a námi... Sami ze sebe nejsme schopni adekvátní odpovědi na velikou lásku Boží, která se nám zjevila a dává v Kristu... – Zdánlivý „nedostatek vína“ však Ježíš proměňuje svým činem... Tedy, pokud jsme ochotni poslouchat a dělat, co nám říká; on sám nás uschopní žít s ním v tom nejdůvěrnějším vztahu lásky, abychom směřovali od časnosti k šťastné věčnosti, spojeni poutem opětované lás-ky...