19. neděle v mezidobí A Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 13.8.2023
1 Krl 19, 9-13 Ž 85 Řím 9,1-5 Mt 14,22-33
Důležitou postavou evangelijního úryvku je apoštol Petr, který symbolizuje každého z nás. Jeho boj o víru a důvěru je obrazem i našich zápasů... Víra není něco, co lze zdědit nebo získat jednou provždy. Víra je dynamický vztah lásky... Víra též zahrnuje duchovní boj, každý den a stále znovu... Všichni pro-cházíme pochybnostmi a právě v nich se učíme zápasit... Dále je důležité korigovat své pojetí víry, jinak se z naší víry snadno stane ideologie: ta hrozí vždycky, když si myslíme, že Boha známe - což nám v konečném důsledku nakonec brání v setkání se živým Bohem... „Pane, když jsi to ty, rozkaž, ať přijdu k tobě po vodě.“ - Upřeme-li svůj pohled na Ježíše a budeme-li naslouchat jeho volání, získáme důvěru, že můžeme jít dál... - Na Pánovo pozvání Petr vykročí... V té chvíli opustí to, co bylo zdánlivě pevné, a vykročí do nejistoty... Když mu ale pohled sklouzne na rozbouřené moře a na hrozné vlny kolem, začnou potíže... - Vždycky, když se díváme jen na sebe a na těžkosti ve svém životě, přichází strach a máme pocit, že nám víra vůbec nepomáhá... Řečeno slovy dnešního evangelia, začneme se topit... Důležité je, že i v těchto chvílích, kdy jsme na dně; kdy Boha necítíme; kdy toneme - můžeme a máme volat: "Pane, zachraň mě!" Tím se upevňuje naše důvěra, že jsme se nespletli; že jsme nikomu nenaletěli; že ten, komu jsme dali důvěru a koho posloucháme - je skutečně živý Syn Boží... Ježíšovo kráčení po vlnách je symbolickým znamením: v těch dobách totiž mořský živel představoval zlo. Pán nás vede k tomu, abychom spolu s ním odvážně kráčeli po všem, co nás ohrožuje; abychom šli dál navzdory všemu těžkému, co je kolem nás; v nás a v našich vztazích... "Ti, kdo byli na lodi, se mu klaněli a říkali: Jsi opravdu Boží syn." Vždycky když zažijeme záchranu ze strany Boží, je to důvod ke klanění; k adoraci; k úctě; lásce a k zpečetění naší věrnosti... Proto je tak důležité mít odvahu zvednout se ze svých pádů a selhání; začínat se svým Pánem stále znovu; učit se stavět na jeho slově a nespouštět z něj svůj vnitřní pohled víry...