19. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 8.8.2021
1 Kr 19,4-8 Ž 34 Ef 4,30-5,2 Jn 6,41-51
Ježíš nám nabízí „chléb života“... To je exotika! Kam se hrabou všechny lahůdky a speciality Země...!? Žádný jiný lidský pokrm totiž neslibuje víc než jen dočasné nasycení. Nám se však nabízí chléb života... – Věříme tomu? Bereme vážně nabídku chleba života? Jakým pokrmem vlastně toužíme se nasytit? --- V prvním čtení vidíme Eliáše, jak je už unavený a znechucený tíhou života. Už toho má prostě dost a říká si - není to k ničemu, snažím se zbytečně, nejjednodušší by bylo prostě to vzdát... – Ale nakonec v síle jediného chleba a jednoho džbánu vody ujde čtyřicet dní a nocí až k Boží hoře Choreb... A v evangeliu zase lidé vůči Ježíšovi reptají a hádají se s ním: Na co si to hraješ, co nám to tady vykládáš, jaký chléb z nebe, vždyť máme oči a zdravý rozum a ten nám říká - jsi obyčejný tesař! "Kdo věří, má život věčný," - řekne Ježíš. Víra je konkrétní postoj ve vztahu k němu. Pouze ten, kdo se bude Kristem sytit jako chlebem, bude mít život věčný... Otec nám nemohl odevzdat víc, než nám daroval: dal nám svého Syna, který se za nás obětoval; a tím nám daroval život věčný... Ježíš nám nabízí život věčný, který není jen pokračováním našeho pozemského života; je to život Ježíšův, a tedy i podíl na životě Otcově. A můžeme ho dosáhnout, když přijmeme Krista jako svůj každodenní chléb života. A když budeme žít z Krista, budeme žít svůj život věčný už zde na zemi.... - Chléb života není žádný pokrm měnící člověka v supermana; nedává žádné zázračné nadpozemské schopnosti či vlastnosti... - Tak jako nekončí svět tam, kam dohlédne lidské oko; tak ani nekončí život, kam domyslí lidský rozum... Tam leží hranice jen světa lidského, protože Bůh všechno přesahuje... A do tohoto Božího světa lze vstoupit jen v síle pokrmu Božího, kterým je Ježíš; a skrze jeho výkupní smrt... Ano, cesta života je často dlouhá a namáhavá, pro Eliáše i pro nás... Ale kde tato cesta bude mít svůj cíl - o tom přece rozhoduje každý z nás sám... A podle tohoto rozhodnutí o cíli naší cesty pak i Bůh dává přiměřené dary: Pro cíl pozemský - dary pozemské; pro cíl nebeský - dary nebeské... - Buďme lidé velkých a vznešených cílů! Nenechme se znejistět ani vlastní slabostí, ani malicherností či přízemností těch kolem... Kdo chce, ať umře na poušti - ale my můžeme jíst chléb života, kterým je Pán Ježíš. A síla tohoto pokrmu dá nezemdlít naší touze; neochabnout naší naději a neustat naší víře... - Ten, kdo jí živý chléb; kdo se živí jeho slovem - má již nyní účast na Božím životě a očekává život věčný v nebi...