18. neděle v mezidobí

18. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 31.7.2022 

Kaz 1,2-23 Ž 90 Kol 3,1-11 Lk 12,13-21 

Pán Ježíš celou dobu svého veřejného působení zval své učedníky k tomu, aby nacházeli jistotu v Otcově lásce… - Otázka, se kterou přichází někdo ze zástupu, se pro něj stává příležitostí, aby své učedníky upozornil, jakému pokušení se vystavuje ten, kdo vlastní majetek a zaměřuje se na hmotné věci... Položme se otázky: Na co v životě spoléhám? Co je pro mě jistotou? - Mnoho hodných lidí nechce být nikomu na obtíž; nechce být ani lehkomyslní; a tak spoléhají sami na sebe… - Boží pomoc závisí na Boží dobrotě, a ne na našem přičiňování. Na co tedy máme v životě spoléhat? Na to, že je všechno předem určeno? Nebo na to, že Pán Bůh stejně udělá všechno sám, protože my jsme nešikové? Nebo spoléhat opravdu jen sami na sebe? - Důvodů k nejistotě je skutečně dost. Mnozí se chtějí zbavit nejistoty právě tím způsobem, které kritizuje evangelium: nadělají si zásoby a zajistí se jakoby měli být na tomto světě věčně; udělají všechno možné i nemožné, aby je nemohla žádná nesnáz zaskočit… Vypadá to jako prozíravost, ale ve skutečnosti je to nedůvěra v Boha… Raději se chceme spoléhat na naše vrabce v hrsti než na Boží holuby na střeše… - Chamtivec je člověk velmi nesvobodný, protože je ke svému skutečnému nebo vysněnému bohatství připoután. Navíc ve chvíli smrti je úplně jedno jestli máme pět tisíc nebo pět milionů… - Touha lidí po bohatství je výrazem jejich chudoby, ve které jim chybí Boží bohatství… Kdyby hmotné bohatství člověku stačilo, tak by nejšťastnější lidé byli v nejbohatších zemích, ale právě v nich bývá mnoho sebevražd... - V našem životě mohou nastat tyto čtyři situace: 1. Máme, co mít máme - a neděkujeme za to… 2. Máme, co mít nemáme - a nezříkáme se toho… 3. Nemáme, co mít máme - a neusilujeme o to… 4. Nemáme, co mít nemáme - a litujeme se… --- Ježíš nepřišel proto, aby řešil naše spory o majetek, ale aby nás osvobodil od toho, co nás rozděluje… Přišel proto, aby vytrhl z našich srdcí a tím i z našich vztahů kořen rozdělení… Člověk se bohužel chce zachránit tím, že bude vlastnit stále víc; záchrana a pravé bohatství je přitom právě v tom, co rozdá a z lásky použije pro dobro druhých… Jsme to my sami, kdo se rozhodujeme, jakým způsobem budeme zacházet s věcmi, které nám Pán dává k našemu životu a pro konání lásky… Takto prostě volíme mezi životem a smrtí... Zatímco život je v daru lásky pro jiné; smrt je v sobeckém vlastnění…