17. neděle v mezidobí (sv.Magdaléna), Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 24.7.2022
1 M 18,20-32 Ž 138 Kol 2,12-14 Lk 11,1-13
„Nauč nás modlit se...“ - Pán Ježíš překvapivě nenabízí konkrétní modlitební metodu, ale vykresluje nám tvář Boha pomocí živě líčených obrazů a přirovnání... Ježíš tak jasně ukazuje, že správně a účinně se modlit neznamená až tak přesně sledovat správnou metodu, či správná slova, ale spíše to znamená: naladit strunu svého srdce na tu správnou Boží vlnu... Ježíš nám ukazuje, že základem dobré modlitby je obnovit a oživit v sobě obraz Boha jako dobrého a milujícího Otce, kterému jde o dobro jeho dětí... Pán nám ukazuje, že modlit se nemá nic společného s obměkčováním nepřístupných, vrtošivých a často nepřátelských tajemných sil, jak tomu bývá v jiných kultech... Ježíšův Otec je Otec, který nám vždy a za všech okolností chce dát to nejlepší, a to ještě dříve, než to umíme sami přesně pojmenovat... - Vedle obrazu Boha jako Otce nám pak Pán Ježíš nabízí obraz Boha jako Přítele, který nenechá nikdy svého známého v nouzi. Ježíš nás tak učí volat k Bohu dnem i nocí (srov. Lk 18,7) a svěřovat mu naprosto vše, co prožíváme, s naprostou důvěrou a otevřeností... Vzorem takové důvěry a otevřenosti nám pak může být i rozhovor Abraháma s Hospodinem z našeho dnešního prvního čtení. Na první pohled se může Abrahámova modlitba jevit jako smlouvání na orientálním trhu... - Ve skutečnosti je za Abrahámovým stupňováním proseb spíše pevné přesvědčení, že Hospodin je Bůh spravedlivý, a proto nemůže dopustit, aby spravedliví byli potrestáni spolu s bezbožníky... Zároveň nám příběh této starozákonní epizody může být svědectvím o veliké důvěře patriarchů v Boží milosrdenství a v sílu upřímné lidské modlitby... Je velmi pravděpodobné, že nám ani po našem dnešním rozjímání na téma „Jak se modlit?“ nebude příliš jasné, jak to správně dělat... Určitě by bylo ale dobře, abychom se všichni snažili nabídnout Pánu Bohu každý den dostatek času... Je-li totiž Bůh náš milující a milosrdný Otec, kde by nám pak mohlo být lépe než v jeho náruči? A je-li Bůh náš Přítel ochotný nás vyslechnout a pomoci nám ve dne v noci, s kým bychom pak měli trávit více času než právě s Ním?
A ještě jedna myšlenka: Sv. Magdaléna bývá často ztotožňována pravděpodobně s třemi různýma ženami, ale ani Písmo a Tradice ji nepopírá ztotožnit se ženou pod křížem (Mk 15,40-47); a také se ženou, která se po zmrtvýchvstání stala „apoštolkou apoštolů“ (Jan 20,11-18)... Magdaléna je tedy ta, která se jako první setkala se Zmrtvýchvstalým, protože mu byla věrná i po smrti... V téže době, kdy byli apoštolové neschopní jednat a plní strachu sedí za zavřenými dveřmi, ONA se vydává hledat Ježíše; a když se jí dal poznat – nazývá ho důvěrně „Rabbuni“ – mistře... Ukazuje nám tak postoj, který máme mít i my při modlitbě...