16. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 18.7.2021
Jer 23,1-6 Ž 23 Ef 2,13-18 Mk 6,30-34
Ježíš nepřišel, aby se na této zemi usadil natrvalo, aby tu zřídil nějakou oázu nebo rezervaci... Pozvání apoštolů k odpočinku na opuštěném místě je odleskem Ježíšova nočního bdění po namáhavých dnech (srov. Mk 1,35)... - V Ježíšově soucitu můžeme vystopovat postoj, jaký má k lidem dobrý a slitovný Hospodin (Ex 34,6), jehož nitro se přímo chvěje láskou, kterou chová k Izraeli... Ježíš vede svůj lid hlavně svým slovem, které nás uvádí do tajemství Božího království: „Začal je poučovat o mnoha věcech“... - Přišel a přijal za vlastní lidskou životní cestu, aby z této každodenní cesty obyčejného člověka učinil cestu vyvolených - cestu do Božího království... - Stále jsme na cestě a každý další den s sebou nese povinnost hledat znovu správný směr, správná rozhodnutí... To, že člověk přijal Krista za pastýře, znamená, že získal učitele - a od tohoto učitele se musí učit pořád nové věci. Domnívá-li se křesťan, že když na základní škole "vychodil" náboženství, že už je v cíli - osudově se mýlí... – Dnešní moderní člověk by rád prohlásil, že on není žádná ovce, kterou musí druhý vést, že on je svobodný člověk, který si se svým životem poradí... Ale je to skutečně tak? Za kolika podivnými pastýři se ve skutečnosti i dnes lidé vrhají!? - Čím extrémnější životní situace, tím úchylnější jsou lidské vzory... Nám Ježíš neslibuje snadný život; nenalhává nám, že existují jednoduché odpovědi a řešení; anebo že se o problémy postará někdo za nás... Nabízí nám doprovod na cestě, po které se můžeme rozhodnout jít... - To je veliká možnost - jít životem s očima upřenýma na Krista. Umožňuje nám nebloudit jako ovce bez pastýře; nebýt zmatená a opuštěná ovce; ani se dobrovolně nevydávat ohrožení jako ovce hloupá, která si myslí, že pastýře nepotřebuje - ale tím rychleji končí ve spárech vlka... - Lidé dnešní doby utíkají před zjevenou Pravdou, jejíž přijetí vidí jako „zotročení“, ale vůbec jim nevadí sloužit nejrůznějším módním „mýtům“ a pověrám... Poslušnost chápou jako narušování osobní svobody, ale ochotně se podřizují nejrůznějším populárním lídrům, anebo desinformacím a polopravdám z médií... Odvolávají se na svobodu jednotlivce, ale když ji chtějí žít, hned hledají, s kým by se spřáhli... Zakončím modlitbou: Pane, prosím tě za mocné tohoto světa: za ty, kdo vládnou; i za ty, kdo jakýmkoli způsobem vedou druhé lidi... Pomáhej jim, aby své poslání prožívali jako službu k dobru druhých... Ať nikoho neklamou demagogickými řečmi; ať své podřízené nepodvádí neuskutečnitelnými sliby; a ať nikoho nevykořisťují pod záminkou, že pracují pro společné dobro... Dej nám Pane, svého Ducha, abychom se od tebe naučili pravé úctě a pozornosti ke skutečným potřebám lidí a snažili se je opravdu řešit... - Pomáhej i těm, kdo se aktivně neúčastní politického a společenského života, aby nežili ve falešném klidu; nezůstávali pasivní a nevymlouvali se, že za všechno mohou ti druzí, ale s využitím svých sil a odborných znalostí přispívali k řešení problémů společnosti...