14. neděle v mezidobí; sv. Cyrila a Metoděje Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 4.7.2021
Iz 61,1-3 Lk 10,1-9
Na sv. Cyrila a Metoděje se můžeme dívat jako na muže spjaté s naší minulostí: Protože nebýt jejich odvahy, originality a pokory spojené s jejich misí, nezačínaly by slovanské kulturní dějiny... - Už v 9. století, ve chvílích, kdy Cyril překládá Písmo do jazyka středoevropských barbarů, kteří jsou našimi předky; a kdy papež Hadrián II. klade na oltář v bazilice Panny Marie Sněžné knihy ve slovanském jazyce (po latině a řečtině třetím jazyce církve)... Těm dvaasedmdesáti učedníkům (jak říká dnešní Boží slovo) by určitě bylo fajn, kdyby od Ježíše neodcházeli: hezky by rozvíjeli svůj vztah k němu; on by jim vždycky všecko pěkně vysvětlil a taky by nemuseli řešit všechny ty potíže s nějakými lidmi v kdejaké (v uvozovkách) „díře“... - Jenže pro Ježíše to nebyly „díry“, ale města a místa, kam chtěl sám přijít (srov. Lk 10, 1). Proto tam posílá učed-níky místo sebe; proto poslal Cyrila s Metodějem z centra kultury, diplomacie a moci do zapadákova na pomezí křesťanského Východu a Západu... Proto nejsou ti dva jenom významnými postavami minulosti, ale učiteli budoucnosti - naší budoucnosti... Protože pozorně vyslechli, následovali a spolehli se na slova Písma, která díky nim slyšíme dnes i my... - Takže pokud jde o budoucnost, zá-leží na tom, jestli my nejen vyslechneme Pánovo slovo, ale také se naň spoleh-neme a budeme ho následovat... Protože úspěch naší misie - (ano, Ježíš i nás po-sílá do všech měst a míst naší doby, kam chce sám přijít...) - nezávisí na tom, jestli jsme geniální a jaké používáme metody, ale jestli jsme věrní Boží lásce, s níž jsme se setkali... - Poslání, o kterém prorokuje Izajáš, není výlučně náboženské povahy. Na prvním místě je sice zvěstovat radostnou zprávu (Iz 61, 1), to se později pojmenuje jako evangelium, ale pak následuje: obvázat... , oznámit pro-puštěni..., hlásat Hospodinovo milostivé léto... , potěšit soužené, zarmoucené... (srov. Iz 61, 1-3). - Pro Cyrila s Metodějem to na prvním místě znamenalo sro-zumitelně zprostředkovat setkání se zmrtvýchvstalým Ježíšem, ale současně se tu díky nim objevuje první literatura, první zákoník a první rovnocenné diploma-tické vztahy... To byly nástroje k obvazováni a potěšeni celých skupin obyvatel-stva. Po vykonání jejich velkých činů na to můžeme i máme navazovat... Neza-chráníme sice všechny (stejně jako Cyril s Metodějem neobrátili celý svět)... Ale byla by chyba vzdát to předem, ať už by byla moje výmluva jakákoliv... Prosme svaté přímluvce našeho národa, sv. Cyrila a Metoděje, aby nám vyprosili dar veliké lásky a víry v Boha. Ať jsme lidmi, na kterých je vidět, že Boha milují, znají a jsou s ním prostě šťastni, a tak jako oni dávají příklad života a všude evangelizují…A prosme ho za sebe navzájem: Pane, tys nás povolal za věrozvěsty tohoto světa a času. Prosíme Tě, abys svou blízkostí měnil naše životy tak, že se stanou svědectvím o setkání s Tebou pro všechny, za kterými chceš přijít Ty sám...