13. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 26.6.2022
1 Krl 19,16-21 Ž 16 Gal 5,1-18 Lk 9,51-62
Dnešní úryvek z listu Galaťanům nás uvádí přímo do ústředního poselství „Pavlova evangelia“. Celou Pavlovu zvěst lze vyjádřit touto základní pravdou: Kristova smrt a vzkříšení osvobozují člověka od Mojžíšova zákona. Je osvobozen od moci těla (čili od přirozené náklonnosti stavět vlastní já do středu existence); a je uváděn do nové situace, v níž jedinou hodnotou je láska, protože ta jediná má schopnost osvobodit ho z úzkoprsosti sobectví a učinit ho opravdu šťastným... Když máme vnější svobodu, musíme se začít učit s ní zacházet, „abychom se navzájem nepohltili“, jak říká list Galaťanům. Co to asi znamená? Uveďme jednoduchý příklad. Každý řidič se musí v autoškole naučit spoustu důležitých předpisů. Až si sám sedne za volant, může si říci: „jsem svobodný, pojedu si, jak se mi zachce...“ Pokud to při jízdě v protisměru přežije a neohrozí sebe i jiné; když pojede do křižovatky na červenou - teprve potom pochopí, proč je dobré jezdit podle předpisů a na červenou stát...: totiž aby se mohl spolehnout, že i ti ostatní to budou dodržovat a nemusel se jich bát... - Svoboda je krásná věc, ale je možná jenom mezi lidmi, kteří se sami dovedou omezit s ohledem na druhé... Apoštol Pavel ovšem nemluví o řidičích, kteří to dělají ve vlastním zájmu, ale o daru svobody křesťana. Jako začátečníci v křesťanské svobodě, jsme povolaní, abychom se učili místo prázdných příkazů a zákazů řídit se něčím úplně jiným, totiž láskou. Ne žádnou sentimentální, ale takovou, která jedná s ohledem na druhé, protože v nich vidí Krista... „Povolání ke svobodě“ tedy znamená učit se jednat ne ze strachu před trestem, ale z lásky... – Věřící (i když si uvědomuje, že je Kristem osvobozen), přesto může denně zakoušet, že jeho svoboda je ohrožena, a proto musí dělat konkrétní rozhodnutí, která ho budou navracet pravdě... Neměl by také zaměňovat svobodu za touhu po životě podle logiky vlastního sobectví. Svoboda, o níž mluví Pavel, je především svoboda k lásce - tedy schopnost vyjít z vlastního subjektivismu a zaujetí sebou; a otevřít se zkušenosti společenství... - Svobodný není člověk, který si dělá, co se mu chce; ale svobodný může být jen ten, kdo se dokáže spolehnout na Boží lásku a naplno se ji otevřít...