11. neděle v mezidobí A Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 18.6.2023
2M 19,2-6 Ž 100 Řím 5,6-11 Mt 9,36-10,8
Úryvek dnešního evangelia začíná Ježíšovým pohledem na zástup kolem něho. Evangelista píše: "Když Ježíš viděl zástupy, bylo mu jich líto". - Ježíš pohlíží na zástupy s milosrdnou otcovsko-mateřskou láskou... Ten, který hledí do lidských srdcí, vidí též naši potřebnost a ví, co by nám pomohlo... Ježíšův pohled na nás lidi je pohledem Boží milosrdné lásky, která má soucit a jedná... "Byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastýře." V řeckém textu se doslova píše: "Byli rozervaní a pohození na zem." - Podobně jako ovce bez pastýře zahynou, anebo se stanou lehkou kořistí; i člověk vzdálený Bohu se cítí být rozervaný; odcizený druhým; opuštěný... - Už svým pohledem Ježíš vtahuje své učedníky do jiného způsobu vidění skutečnosti; do pohledu soucitu a činorodé lásky... Učí je nahlížet na lidskou bídu jeho pohledem; tudíž dívat se z hlediska záchrany člověka.... "Žeň je sice hojná, ale dělníků málo." - Tam, kde se vyskytuje největší bída, se otevírá největší příležitost pro Boží milosrdenství... - Ježíš je Boží "dělník" par excellence, který přišel, aby zachraňoval; a zve nás ke spolupráci na Otcově díle. Tato spolupráce s Bohem bude dobrá pro celý svět, ale i pro nás samotné, protože když se staneme spolupracovníky živého Boha, bude nás to proměňovat... Dějiny církve jsou mimo jiné dějinami povolání a poslání, přičemž obojí patří k sobě. Povolání následovat Ježíše Krista, stávat se mu podobnými a sjednocovat se s ním; ale též být spolu s Ježíšem posláni k bratřím a sestrám, kteří jsou vysílení a skleslí, "jako ovce bez pastýře"... "Proste proto Pána žně, aby poslal dělníky na svou žeň." - Sami ze sebe nejsme schopni konat skutky milosrdenství, natož vyhánět démony; uzdravovat; zachraňovat druhé pro Boha... To všechno je dílo Boží v nás a skrze nás... Proto naším prvním posláním je být spojeni s ním láskou a důvěryplnou modlitbou... "Jděte a hlásejte: ,Přiblížilo se nebeské království." - Učedník není povolán k zabydlenosti; k pouhému pěstování vlastní zbožnosti; ale jeho domovem je cesta... Ježíš sám se představil jako cesta, po které máme kráčet... Přitom je třeba vědět, že učedník není nad svého Pána; a ten, který neměl domov na této zemi jinde než v srdci Otcově nás zve, abychom i my měli svůj domov v něm; v jeho srdci; a s tímto zázemím abychom žili a pracovali jen pro něj a pro jeho království...