Zjevení Páně

 

Zjevení Páně

Pustějov, Kujavy, Hl.Životice 6.1.2020

Iz 60,1-6

Ž 72

Ef 3,2-6

Mt 2,1-12

V tomto období „hvězdní nadšenci“ mohou pozorovat na noční obloze či už starodávný meteorický roj[1]; anebo asteroid[2], který jen těsně mine naší planetu...

Dnes slavíme Zjevení Páně. Slovo „zjevení“ znamená: že se něco stalo zjevným, patrným, zachytitelným; že při pohledu na obraz nepochopím jenom to, kdo na něm je (jak vypadá a kde stojí), ale také, jaký to má smysl a co to znamená pro mé vnímání dalších obrazů... - Matoušův obraz o příchodu mudrců tedy ukazuje, kdo jsou ti příchozí; kde je v té chvíli Herodes a kde svatá rodina; ale podstatné je: jaký to má smysl? – „Uviděli jsme jeho hvězdu na východě, a proto jsme se mu přišli poklonit“ – znamená to tedy: že ten právě narozený židovský král (na kterého se mudrci ptají), se narodil také pro ně - pro pohany, tedy celé lidstvo. Bibli ani desatero sice neznali, ale měli otevřená srdce i mysl pro pravdu, a dokázali rozpoznat znamení časů... - Naopak však, velekněží a znalci Zákona (tedy nositelé poslání interpretovat dávná proroctví), odpovídají sice správně, nicméně sami zůstávají v hlubokých temnotách, neboť nevnímají naplnění mesiášského zaslíbení... - To nám připomíná, že i my můžeme být zdatní znalci pokladu Písma svatého; že můžeme být velmi hrdí na naše pravdy víry; ale také být zatvrzelí a projevovat vlastní neschopnost rozpoznávat, že Bůh působí v naší každodennosti, a že nás nepředvídatelnými způsoby stále „navštěvuje“…

Také jejich dary mají smysl (ačkoli asi pro mladou, chudou rodinu nouzově žijící v provizorních podmínkách), dary zlato, kadidlo a myrha – jsou dary, která asi zrovna nepotřebovali (užitečné by bylo spíš: jídlo, deky a dřevo na oheň...) – Jenže, mudrci také svými dary (a nejenom svými slovy před Herodem), sdělují, co se jim stalo zjevným... Někdo totiž vidí dítě v podmínkách, na které by se dnes přišla podívat sociálka; ale pastýři vidí Spasitele; a mudrci Krále...

--- Spolu s mudrci z Východu prosme za ty, kteří tady - v kostele (ale hlavně ve společenství věřících) ještě nejsou; kteří ještě skrze znamení časů neprozřeli:  aby za obyčejným obrazem (který zdánlivě dobře znají), tedy Ježíše narozeného a později Ježíše ukřižovaného, mohli jednou zahlédnout Krále narozeného právě kvůli nim a poznali v něm i svého Spasitele... - Prosme za ně (ale i za sebe), abychom uměli (podobně jako ti mudrci) vyhlížet a zkoumat znamení časů; protože jenom ten, kdo zvedne hlavu, může uvidět hvězdu...; a ten, co má otevřené srdce, může ne jenom uvidět, ale i pochopit...