sv. Václav, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 28.9.2015
Přesuňme se myšlenkou do onoho rána, kdy je sv. Václav zabit… Stojí-me tak jakoby na křižovatce dějin. Jedna cesta je cesta Václavova - náročná mravními zásadami; zdlouhavá hledáním a vytvářením smíru; cesta zušlechťující; cesta křesťanské pravdy a lásky… Jinam však směřovala cesta Boleslavova - cesta rychlá; cesta kruté moci a hrubé síly; cesta, k níž hleděli lidé závistiví a mo-cichtiví… - Historikové řeknou, že to byl rázný a rozhodný Boleslav, kdo tehdy pevně vykročil k dotvoření vznikajícího státu. Zároveň ovšem přiznají, že Václav je symbolem pravého směřování našich dějin, protože bez pravdy, bez lásky, bez smíření a sebeobětování neexistuje dobrá budoucnost…
I dnes stojíme nikoli na křižovatce staré, ale na křižovatce zcela aktuální. Cítíme nejistotu. Svoboda, ve které jsme se nenaučili poctivě žít a nedovedeme s ní zacházet, se nám nelíbí. Rozhlížíme se, na koho to svést. Nedovedeme si při-znat, že na krizi morálky, která je kořenem všech problémů naší společnosti, ne-seme vinu všichni: je mezi námi příliš mnoho lidí, kteří nepracují poctivě; příliš mnoho lidí, kteří chtějí žít na účet druhých; kteří chtějí druhé ovládat; kteří nemluví pravdu a nedrží slovo; kteří jsou lhostejní vůči svým starým rodičům; ne-starají se o své děti; hazardují svými, ale hlavně cizími životy bezohlednou jízdou na silnicích a bezohledným chováním vůbec… Tak bychom mohli pokračovat i dále… Netvrdím, že jsou takoví všichni, určitě je to menšina, ale zlo menšiny poškodí všechny, zvláště když většina je k tomu pasivní. Nedivme se tedy tolik, že věci jsou takové, jaké jsou…
Prosme tedy upřímně sv. Václava: O statečnost při obhajobě pravdy, lás-ky a svobody a o zdravý rozum pro nás všechny…