Seslání DS, Spálov, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 15.5.2016
Sk 2,1-11 Ž 104 Řím 8,8-17 Jn 14,15-26
Na apoštoly sestoupil Duch svatý. Byli naplněni jeho silou a mocí. Vyšli ven a začali evangelizovat. Jasně vidíme, že nejde o sílu reklamního útoku, o organizační talent apoštolů, o jejich lidské schopnosti a zkušenosti. Je naprosto jasné, že misijní síla církve spočívá v "síle shora"...
Kdo je DS? - Umělci ho symbolizují holubicí nebo ohněm. Holubice je čistá a pohotová, oheň hřeje a září. Rád bych Ducha Svatého viděl, ale nejde to. Je neviditelný, avšak v životě člověka je poznatelný - v jeho řeči, v pohledu, v gestech... I když ho nevidím, jeho působení však mohu hmatatelně prožít: nosím-li v sobě lásku; mám-li v srdci radost a pokoj; jsem-li trpělivý a snažím se být dobrým - pak mám Ducha Svatého. DS dnes živě působí v lidech, kteří si odpouštějí; v lidech, co si pomáhají; v lidech, co se dokáží podělit; v lidech, kteří se milují...
Žijeme ve světě, který je plný zmatků a beznaděje; je plný snah lidskými prostředky proměnit svět... Ale my ho lidskou silou nepřestavíme a neproměníme. Můžeme však Bohu pomoci tím, že se dáme k dispozici Duchu svatému, aby skrze nás mohl působit. On se do nás vlévá, naplňuje nás a skrze nás pak koná dílo dobra, lásky a pokoje...
Abychom alespoň trochu pochopili, jak funguje působení Ducha svatého, udělejme si přirovnání, které (i když trochu pokulhává), přece vysvětluje mnohé. Známe dětské nafukovací hračky (zvířátka, různé panáčky atd.). Když vyjdou z výroby, jsou splasklé a neforemné. Teprve až nafoukneme tu splasklou hmotu, objeví se před námi roztomilé barevné hračky... - Tak je tomu i s životem křesťana. Vidíme to na apoštolech. Pán Ježíš je svou přítomností, svou výchovou a učením formoval... Jenže byli jako ta hračka, která vyjde z výrobní linky - připravená, ale nenafouknutá. Před sesláním Ducha svatého zůstávali jakoby "splasklí", nenaplnění. Byli plní strachu, nejistoty, obav a mnohé nechápali... Ale když vynaložili trochu úsilí a několik dní se pečlivě v meditaci a v modlitbě spolu s Ježíšovou matkou Marií připravovali - uvolnili v sobě místo pro Ducha svatého. A když přišel a naplnil je, najednou je proměnil. Už v nich nebyl duch světa, strachu, obav a nejistoty...
Než začal Ježíš veřejně působit, byl pokřtěn v řece Jordánu. A tehdy na něho sestoupil Duch svatý. Podobně se stalo o Letnicích, než se církev veřejně zjevila světu a začala působit, sestoupil na ni Duch svatý. V jeho síle Ježíš začal lámat všechny lidské konvence. Přinesl svobodu uvězněným; zboural hráze hříchu a smrti; přinesl odpuštění a ospravedlnění všem a otevřel cestu k jednotě...
Aby se tak stalo i dnes, musíme my křesťané spolupůsobit. Tím, že se budeme společně modlit a necháme se jako apoštolové naplnit Duchem svatým; že vytáhneme ze svého srdce jakoby „zátku“ svého sobectví a necháme se "nafouknout" - naplnit silou Ducha svatého... Pak budeme hořet ohněm Ducha svatého, a v jeho síle můžeme jiných povzbuzovat a spolupřetvářet...
|
|