půlnoční 24.12.

24.12. půlnoční (v noci), Pustějov 24.12.2015, Iz 9, 1

Jeden židovský rabín se kdysi ptal svých hostů: "Kde bydlí Bůh?" Hosté se mu smáli a řekli: "Jak to mluvíš? Copak není svět plný jeho slávy?" - Tu zodpověděl rabín tuto otázku sám a řekl: "Bůh bydlí tam, kde je vpuštěn!" ---
V prvním čtení jsme slyšeli Izaiášovo proroctví, které pochází přibližně 730 let před Ježíšovým narozením, tedy v čase asyrského zajetí. Izaiáš tehdy prorokoval: „Lid, který chodí ve tmě, vidí veliké světlo.“  - Toto proroctví nás nikdy nepřestává dojímat, zvláště slyšíme-li je v liturgii Vánoční noci. A není to jenom citová, emotivní záležitost. Dojímá nás, protože vyjadřuje hlubokou realitu toho, co jsme: jsme putujícím lidem a kolem nás - a také někdy i v vás - jsou temnoty i světlo. V této noci, kdy duch temnot obestírá svět, obnovuje se událost, která nás uvádí v úžas a ohromuje: putující lid spatřuje veliké světlo. Světlo, které nám umožňuje zamyslet se nad tajemstvím putování a vidění. Světlo spásy, kterým je Ježíš…
1) Putování. Toto sloveso nás přivádí k zamyšlení nad během dějin, které začalo Abrahamem. Jeho Pán jednoho dne povolal, aby odešel ze své vlasti a vydal se na cestu do země, kterou mu ukázal. Od tohoto okamžiku je identita nás věřících identitou lidu „putujícího do zaslíbené země“. Pán však putuje vždy s námi, neopouští nás i když, tak, jako i v dějinách izraelského národa, i v našich osobních dějinách se střídají světlé i temné chvíle, světlo i tma… Pokud máme rádi Boha a lidi kolem nás, putujeme ve světle; ale pokud se naše srdce uzavře a převládne v nás pýcha, lež a hledání vlastních zájmů, pak se v nás a kolem nás šíří tma. Proto potřebujeme SVĚTLO…
2) Světlo. Tuto noc se jako paprsek jasného světla opět rozeznívá apoštolova zvěst: „Projevila se Boží dobrota, která přináší spásu všem lidem.“  - Milost, která se ve světě projevila, je Ježíš narozený z Panny Marie; pravý člověk a pravý Bůh. On vstoupil do našich dějin, sdílel naši cestu. Přišel nás vysvobodit z temnot a darovat nám světlo. V něm se projevila Otcova milost, milosrdenství a něha: Ježíš je Láska učiněná tělem. Nikoli pouhý učitel moudrosti nebo ideál, ke kterému směřujeme a jemuž jsme neúprosně vzdáleni; nýbrž smysl života a dějin přebývající mezi námi. Ježíš je opravdové světlo…
3) Pastýři byli první, kdo viděli toto jeho "přebývání" mezi námi, a přijali zvěst o Ježíšově narození. Byli první, přestože byli vytlačení na okraj společnosti. A byli první, protože v noci bděli a střežili svoje stádo. Bdění je zákonem putujícího lidu; a oni bděli…
    Tuto noc sdílíme radost evangelia: Bůh nás má rád. Miluje nás natolik, že nám dal svého Syna za bratra jako světlo do našich temnot a říká nám: „Nebojte se.“ (Lk 2,10) - Náš Otec je trpělivý. Má nás rád. Dává nám Ježíše, aby nás vedl cestou do zaslíbené země. On je světlem, které ozařuje temnoty. On je milosrdenství. Náš Otec nám vždycky odpustí, pokud ho o to prosíme. On je náš pokoj. On je naše Světlo, jen ho vpusťme, aby mohl v nás přebývat…