3. neděle v mezidobí A (neděle Božího slova) Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 26.1.2020
Iz 8,23-9,3 Ž 27 1 Kor 1,10-17 Mt 4,12-33
Papež František dnešní neděli ustanovil jako „neděli Božího slova“. Hlavním důvodem bylo 1600-té výročí úmrtí sv. Jeronyma, který se nejvíce podílel na překladu Bible z řečtiny do latiny, zvaného Vulgáta. Od něho pochází také výrok: "Neznalost Písma je neznalost Krista." – Když papež ustanovuje tento svátek, pak má na mysli především Bibli – jako knihu Božího slova; ale také i Boží slovo v „širším“ kontextu – tedy všechno to, čím Bůh k nám promlouvá: kosmos, události, okolnosti a znamení doby, lidé kolem nás, svědomí,... Teď přečtu několik myšlenek samotného papeže k dnešnímu dni: • Bible je knihou Božího lidu, který naslouchá jejím slovům, a z rozptýlení a rozdělení tak přichází k jednotě. Boží slovo věřící sjednocuje a vytváří z nich jeden lid... • Dříve než se zmrtvýchvstalý Pán setká s učedníky ukrytými v domě, aby otevřel jejich mysl Písmu (srov. Lk 24,44–45), ukáže se dvěma učedníkům na jejich cestě z Jeruzaléma do Emauz (srov. Lk 24,13–35). Evangelista Lukáš poznamenává, že to bylo v den vzkříšení, tedy v neděli... Když tak jdou, Pán jim klade různé otázky a uvědomuje si, že nepochopili smysl jeho umučení a smrti; nazývá je „nechápavé a váhavé“ (v. 25) a „potom začal od Mojžíše, probral dále všechny proroky a vykládal jim, co se ve všech částech Písma na něj vztahuje“ (v. 27). - Kdo se Božím slovem živí každý den, stává se jako Ježíš spolupoutníkem, vysvětlovačem a živým svědkem pro lidí, které potká... • O Kristu nehovoří jen jedna část, ale všechny knihy Písma. Bez Písma by nebylo možné Kristovu smrt a jeho zmrtvýchvstání „rozklíčovat“. Jedno z nejstarších vyznání víry zdůrazňuje, že Kristus „umřel ve shodě s Písmem za naše hříchy; že byl pohřben a že vstal z mrtvých třetího dne ve shodě s Písmem; že se ukázal Petrovi“ (1 Kor 15,3–5)... Není to tedy mytologie, ale živé svědectví, které tvoří jádro víry jeho učedníků a následovníků... - Víra lidu a Písmo jsou těsně spojeny. „Víra pochází ze slyšení a slyšení je zaměřené na Kristovo slovo“ (srov. Řím 10,17). • Cesta Zmrtvýchvstalého s emauzskými učedníky se uzavírá večeří. Tajemný pocestný přijímá neodbytné naléhání obou učedníků: „Zůstaň s námi, neboť se připozdívá a den se už nachýlil“ (Lk 24,29). Na základě této události si uvědomujeme, jak neoddělitelný je vztah mezi Písmem a eucharistií... • Jsme jeden křesťanský lid, který kráčí dějinami, posilován přítomností Pána, který je v našem středu, promlouvá k nám a živí nás. Den věnovaný Bibli by neměl být jednou za rok, ale celý rok, tedy neustále... Je velice zapotřebí, abychom Bibli znali stejně důvěrně jako Zmrtvýchvstalého, který nadále společenství věřících rozdává chléb a slovo. Proto je třeba znát Písmo důvěrně, aby srdce nezůstalo chladné a oči zavřené; a aby nás nepostihly, jak tomu často bývá, různé „formy slepoty“... • Svatý Pavel doporučuje Timoteovi, svému věrnému spolupracovníkovi, ve druhém listě (který je jeho určitou duchovní závětí), aby se často vracel k Písmu svatému. Apoštol je přesvědčen, že „všechno, co je v nich napsáno, je vdechnuto Bohem a hodí se k poučování, k usvědčování, k napravování a k výchověi“ (2 Tim 3,16). • Bible není sbírkou historických knih, ani kronikou, ale je zcela ve službě lidské spáse. Působení Ducha Svatého se netýká jen kdysi dávného utváření Písma svatého (tzv. „inspiraci“); ale Duch působí také v těch, kdo slovo Boží poslouchají; a žijí podle toho, proto je Boží slovo stále živé... • Mnohdy riskujeme, že od sebe oddělíme Písmo svaté a Tradici, aniž bychom pochopili, že vytvářejí jediný pramen Zjevení. Písemná forma Písma svatého nic neubírá na skutečnosti, že je živým slovem. Stejně tak živá Tradice církve, která ho během staletí neustále předává z generace na generaci, obsahuje tuto knihu jako „nejvyšší pravidlo své víry“ (Dei verbum, 21)... Ostatně Písmo svaté, než se stalo psaným textem, bylo předáváno ústně a udržováno živé ve víře lidu, který ho uprostřed všech ostatních národů uznával jako svou historii a princip identity. Biblická víra se tedy nezakládá na knize, ale na živém slově... • Je potřeba neustále naslouchat Písmu svatému, abychom žili milosrdenství... To znamená, že nestačí Písmo pouze znát, ale je potřeba ho i žít... Boží slovo nám dokáže otevřít oči a umožní, abychom vyšli ze svého individualismu, který nás dusí a uzavírá v neplodnosti, a zároveň otevírá cestu sdílení a solidarity. • Na cestě k přijetí Božího slova nás doprovází Boží Matka, nazývaná blahoslavená, protože uvěřila v naplnění toho, co jí Pán řekl (srov. Lk 1,45). Kéž díky neděli věnované Božímu slovu vzroste v Božím lidu zbožné a vytrvalé přátelství s Písmem svatým, tak jako starozákonní autor učil už v dávných časech: „Vždyť je ti to slovo velmi blízké, je v tvých ústech a v tvém srdci, takže ho můžeš zachovávat“ (Dt 30,14). --- Bože, Tys otevřel mysl svatého Jeronýma, aby rozuměl Písmu svatému a zamiloval si ho celým svým srdcem; naplň i nás láskou k Tvému slovu, aby bylo naším stálým pokrmem a zdrojem života. Skrze Tvého Syna Ježíše Krista, našeho Pána, neboť on s Tebou v jednotě Ducha svatého žije a kraluje po všechny věky věků. Amen
poznámka k liturgii:
• možno zpívat některou z písní: 512/3; 516/2; 520/1; 523/2; 524/2; 525/4
• formulář mše z 30.9. – sv. Jeronym (vstupní modlitbu však doporučuji z 3. neděle A); preface a euch.modlitba č.4
• při čtení evangelia (např středa v okávu zmrtvýchvstání – Lk 24,13-35) – zapálené svíčky u ambony
• po mši v košíku nastříhané citáty z Písma rozdat lidem