32. neděle v mezidobí (posvěcení Lat.baziliky), Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 9.11.2014
Ez 47,1-12 Ž 46 1 Kor 3,9-17 Jn 2,13-22
Na dnešní neděli připadl zvláštní svátek, a to posvěcení baziliky v Římě. Lateránská bazilika je nejstarší ze čtyř patriarchálních bazilik. Byla posvěcena v první polovině IV. století a stala se „Matkou a hlavou všech kostelů hlavního města a celého světa.“ V dnešním svátku jde nejen o význam nejstarší křesťanské baziliky jako znamení jednoty s Petrovým stolcem, ale připomínáme si tím také, jaký mají význam všechny chrámy, v nichž se zpřítomňuje tatáž spasitelná Kristova oběť. - Čtení a evangelium mají jako společný rys obraz chrámu. Kamenné chrámy jsou pro nás důležité, ale důležitější je chrám – Kristovo tělo, jak dotvrzuje dnešní evangelium. Ježíš uznává hodnotu starozákonního chrámu a kultu. (Proto očišťuje znesvěcený chrám a říká: „Jděte s tím odtud! Nedělejte z domu mého Otce tržnici!“) Zároveň předvídá nový chrám vzkříšeného těla. - Apoštol Pavel v listu Korintským také zdůrazňuje, že těmi chrámy jsme my sami. „Nevíte, že jste Božím chrámem a že ve vás bydlí Boží Duch? To je vaše posvěcení skrze spojení a sjednocení s Kristem“…
Jak to všechno rozšifrovat a aplikovat? Při troše hlubší pozornosti objevím, že pouze v Kristu smím přistoupit k Otci. Smím vejít do svatyně Boží přítomnosti. Mohu až k trůnu milosrdenství, před samotnou Otcovu tvář: mohu vstoupit bez obětních zvířat, bez krve kozlů a býků!
Kéž nás dnešní svátek naplní hrdostí, radostí a nadějí. Dnes ještě stojí chrámy, studnice, zásobárny živé vody, kde můžeme čerpat milosti pro zápasy každodennosti, kde můžeme sdílet svoji víru ve společenství věřících a vyzpívat chválu Bohu….