úterý po 8. neděli v mezidobí, Kujavy, Hl.Životice 24.5.2016, 1 Pt 1,10-16
Již SZ proroctví předpovídali uskutečnění spásy. My už víme, že se to událo skrze JK, tedy jeho smrtí a zvŕtvychvstáním. Je však zapotřebí naší spoluúčasti, tedy svatosti života...
středa po 8. neděli v mezidobí, Odry, 25.5.2016, 1 Pt 1,18-25
Nebyli jsme vykoupení bohatstvím, ale událo se to smrtí a zvŕtvychvstáním JK. Je však zapotřebí naší spoluúčasti, tedy svatosti života a nestrojené lásky...
Tělo a Krev Páně, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 26.5.2016, 1 M 14,18-20 Ž 110 1 Kor 11,23-26 Lk 9,11-17
Dnes slavíme tajemství reálné přítomnosti Těla a Krve našeho Pána Ježíše Krista pod eucharistickými způsoby chleba a vína. - Všechny texty Písma, které nám dnešní liturgie nabízí, mají vztah k eucharistickému tajemství. Obsahují události, které jsou buď předobrazem eucharistie (1.čtení o Melchizedechovi a evangelium rozmnožení chlebů); nebo 2.- čtení nám přináší nejstarší dochované znění slov jejího skutečného ustanovení, ačkoli to říká apoštol, který nebyl na poslední večeři spolu s Kristem, a tudíž nemluví o své vlastní zkušenosti. On sám o tom praví: "Co jsem od Pána přijal, v tom jsem vás také vyučil."
I dnes, více jak 2000 let, se shromažďujeme, abychom společně lámali chléb spásy a nikdo z nás, kteří jsme přijali Ducha Božího nepochybuje o tom, že právě zde potkáváme Toho, který je nejen počátkem i konečným cílem veškerého stvoření; ale i Toho, který nám právě tímto způsobem znovu a znovu dokazuje, že je ochoten se z lásky k nám znovu a znovu ponižovat, když na sebe bere podobu chleba a vína. Když tedy přijímáme jeho Tělo a Krev, setkáváme se s Někým, kdo se nám z lásky znovu vydává, aby nás přetvářel... Nemůžeme si však myslet, že když přijímáme jeho Tělo, že tím už jsme dosáhli všeho, čeho mělo být dosaženo. Je to totiž svátost, která nás má zcela vnitřně přetvářet k tomu, abychom se i svým vnitřním smýšlením stávali stále více podobnějšími samotnému Kristu... Přijímáme-li tedy Krista pozorně a s otevřeným srdcem, nemůžeme zůstat zatvrzelí ve svých hříších. Naše srdce nemůže zůstat lhostejné k potřebám druhých lidí, kteří žijí okolo nás. Na druhé straně, srdce lidské nemá dost lásky k tomu, aby dokázalo nezištně milovat druhé. Ono to opravdu není možné, pokud bychom spoléhali sami na sebe. Vždyť víme, jak jsme zranitelní, když se snažíme druhému projevit lásku a nejsme přijati; když náš vztah či naše dobrá vůle vyzní úplně jinak... Ale právě proto se máme často setkávat s Kristem v eucharistii, aby on sám doplnil všechno to, co našemu srdci schází. Pokud přijímáme Krista, cítíme-li se Ním být milováni, pak je naše srdce vyzbrojeno a posíleno k tomu, aby dokázalo klidně a trpělivě přijímat třeba i rány od lidí - a to bez jakékoli hořkosti v srdci. S láskou je to totiž právě tak jako s oním zázračným rozmnožením chlebů: čím víc jí dáváme, tím více jí máme a dokonce nám i přebývá...
Ať nás tedy i dnešní přijímání Těla a Krve znova povzbudí k tomu, abychom se snažili mít rádi druhé takovou láskou, jakou miluje sám Pán; a ať nás promění jak těch 5 chlebů...
sobota po 8. neděli v mezidobí, Pustějov, 29.5.2016, Jud 17,20-25
Rady z prvního čtení se bytostně dotýkají i nás: držet se učení apoštolů, budovat svůj život na víře, modlit se, uchovat se v Boží lásce, očekávat milosrdenství pro věčný život a Bohu za všechno děkovat...