6. NEDĚLE VELIKONOČNÍ B
Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 10.5.2015, Sk 10,25-48 Ž 98 1 Jn 4,7-10 Jn 15,9-17
Blížíme se k svatodušním svátkům, a tak první čtení staví do popředí Ducha Svatého a jeho obdarování. Druhé čtení a evangelium mají výraznou společnou myšlenku: vzájemnou lásku. Evangelium odpovídá na otázku, co je vlastně tím ovocem, o kterém Ježíš mluvil v obrazné řeči o vinném kmeni minulou neděli: je jím bratrská láska. - Na otázku, co je typické pro křesťanství, by zřejmě mnoho lidí odpovědělo: "mít rád druhého, milovat bližní". A k této odpovědi nás zdánlivě vede i dnešní evangelium: "milujte se navzájem" je jeho stálým refrénem. Avšak tento odkaz vzájemné lásky je vložen do určitého rámce, který teprve činí tento příkaz křesťanským, protože jinak bychom zůstali na rovině pouhé filantropie: - "Já jsem si vás vyvolil, vybral - a chci, abyste byli mými přáteli. K vám mluvím jako k důvěrným přátelům. Ba dokonce - jste pro mne tak důležití, že vám neotevírám jen své nitro; jste mi dražší než já sám sobě - proto daruji svůj život za vás..." – Tyto slova jsou silnější než dalekosáhlé sociální a politické programy. Už jen to, že mě Ježíš nazývá přítelem! Nejsem tedy pro něj "anonymní křesťan", jeden z těch mnoha, kdo v neděli zavítají do kostela. Jsem jeho přítel! V lidském přátelství však neprožíváme to, co zaznívá v Ježíšových slovech: "nikdo nemá větší lásku než ten, kdo položí život za své přátele". Takový přítel Ježíš doopravdy byl a stále je - prostě "grand", který miluje čistou a nezištnou láskou! A nejlepší na tom je, že v této velkorysosti pokračuje denně: daruje nám svůj život v Eucharistii; oslovuje nás přes Písmo svaté nebo nějakého člověka, nebo událost; přes odpuštění, radost a pokoj,…
Pro toho, kdo je milován, je snazší milovat. A pro toho, kdo má otevřené oči pro Kristův dar, je snazší mít rád podle Kristova standardu. Novinka evangelia totiž není "mít rád", ale být "grand" ve vztahu k druhému: grand, protože Ježíš byl (a je) vůči mně právě takový. Mírou křesťanské lásky není člověk sám, ale Kristus. Nakolik rozumím Kristově lásce, natolik tuto lásku zrcadlím. Proto nestačí konat dobré skutky (jako filantrop), ale je nutné znát Krista, přátelit se s ním a svědčit o něm svojí láskou, protože díky okamžikům setkání s přítelem - Kristem se učím, co to znamená, být "grand" - a takový pak mohu být i já vůči druhým a milovat čistou láskou!