6. neděle v mezidobí, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 15.2.2015
3 M 13,1-46 Ž 32 1 Kor 10,31-11,1 Mk 1,40-45
Malomocenství je nemoc, která deformuje lidské tváře i údy a způsobuje pozvolný rozpad těla provázený hnilobným zápachem. Je to dlouhodobý a úděsný proces rozkládání zaživa. Malomocní se v době Ježíšově museli vyhýbat zdravým lidem; a ti zase před nimi uhýbali stranou ve strachu před nákazou…
Tento nemocný a společensky vyřazený člověk přichází k Ježíši jednak s velkou vírou (dalo by se říci s naprostou důvěrou); a dále bez jakýchkoliv náro-ků. To vše je vyjádřeno větou: "Pane, chceš-li, můžeš mě očistit." - Ježíš se mu nevyhnul, ale má s ním soucit. Říká mu: "Chci, buď čistý!"
Nemáme kolem sebe fyzicky malomocné, ale hřích je jako duchovní malomocenství. A hříšní jsme všichni. Každý z nás je oslabován hříchy, které mohou způsobit postupný vnitřní rozklad duše a celé osobnosti. I my se potře-bujeme potkat s Ježíšem… - Nezapomeňme, že malomocný nevykonal jen něja-ký očišťovací rituál, ale osobně a s nasazením plné víry se setkal s Ježíšem. Je ovšem třeba jako ten malomocný v evangeliu "přijít k němu a na kolenou ho prosit." - V důvěrném dialogu svátosti smíření, kde i my prosíme ve smyslu slov: "Pane, chceš-li, můžeš mě očistit. .. " A v každém rozhřešení slyšíme ozvěnu slov: "Chci, buď čistý ... " I my odcházíme očištěni, obnoveni, uzdraveni. Opravdu, neexistuje žádná lidská bída, před kterou by Ježíš zavřel oči a s odporem se od-vrátil…
Malomocenství lidských duší, ve kterých hřích a zlo představují hrozbu postupného rozkladu člověka, je nemoc daleko horší. Hrozí nejen smrt tělesná, ale věčná. A přitom k uzdravení stačí tak málo: "Pane, chceš-li, můžeš i mě očistit!" Pane, pomoz i nám, kéž všichni nalezneme sílu pro tento rozhodující krok, neboť „tys mé útočiště, zahneš mě radostí ze záchrany“...