5. postní neděle C, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 7.4.2019
Iz 43,16-21 Ž 126 Flp 3,8-14 Jn 8,1-11
Boží slovo dnešní neděle (v kontextu blížících se Velikonoc) nás vyzývá, abychom zanechali staré způsoby života a navrátili se ke Kristu... Zároveň nás evangelium o cizoložné ženě povzbuzuje, abychom neztráceli naději ve chvílích, kdy podléháme pokušení uvěřit, že starý člověk v nás je nezničitelný... Lidsky vzato to tak může vypadat, ale z víry máme jistotu, že toto vše staré a špatné již bylo přijato do Ježíšova kříže v okamžiku našeho křtu, a pak i v každé svátosti smíření... I nám Ježíš říká, stále znovu: „Já Tě neodsuzuji, jdi a už nehřeš...“ V Evangeliu stovky lidí vyseli Kristu na rtech, nenechaly ho (po noci strávené v modlitbách) ani vyspat se a trochu najíst; ale nikdy nechyběla i skupinka těch, kdo ho pronásledovali teologickými rébusy... Jeho následovníci čekali s dychtivostí na cokoli, co řekne, protože to pro ně byl zdroj života. Ale ti druzí (kteří si o sobě mysleli, že jsou spravedliví) chtěli za každou cenu, aby řekl něco, co by z jejich pohledu bylo špatně a mohli ho obvinit... Hospodinova slova v Tóře (srov. Lv 20,10) jasně přikazovala usmrtit cizoložníky – muže i ženu, tedy oba dva, kteří se na skutku podíleli. Už zde je první zádrhel. Ti tzv. „zbožní“ přivedli však jen ženu. Kde je muž, který byl s ní? Tady něco nehraje. V tomto sporu nejde o nalezení pravdy, ale o sebemenší záminku, která by napomohla k obžalování a zničení Mistra... - Kristus sice nejprve mlčel a cosi psal do písku (pravděpodobně hříchy kolemstojících!), ale když mu nedali pokoj, vstal a konečně promluvil. Na otázku, jestli má být žena za hřích usmrcena; neřekl, že ne. Pouze odpověděl, že ji má usmrtit ten, kdo je bez hříchu... Kristus jednou řekl, že nepřišel zákon zrušit, ale naplnit. A pak přijal smrt za všechny (kdo se proti Božímu zákonu jakkoli provinili), aby u Božího soudu nemuseli sami zemřít... Ježíš nebagatelizuje hřích, ale neodsuzuje ani hříšníka. Ježíš neodsuzuje ani tzv.„spravedlivé“ farizeje, ani „hříšnou“ ženu. Pro něj je rozhodující odpověď srdce na dar milosti odpuštění a proto připájí: „Jdi, a už nehřeš...“