5. postní neděle

5. postní neděle A, Pustějov, Kujavy, Bílov 6.4.2014
Ez 37,12-14    Ž 130    Řím 8,8-11    Jn 11,1-45
Lazarovo vzkříšení (mezi všemi zázraky) ukazuje nejvíce cíl evangelia: „že Ježíš je Kristus, Syn Boží“. Evangelista nechce ani tak ukázat Krista jako velkého divotvůrce, nýbrž jako „vzkříšení a život“. - Ježíš odpovídá Martě, že její bratr vstane. Marta to pochopí podle židovské víry jako vzkříšení v poslední den. Na to Ježíš navazuje slavnostním vyznáním: „Já jsem vzkříšení a život. Kdo věří ve mne, i kdyby umřel, bude žít, a žádný, kdo žije a věří ve mne, neumře navěky.“ - Nemohl Ježíš zabránit smrti Lazara? Mohl, avšak právě skrze jeho smrt se mělo oslavit jeho jméno. A navíc Lazarova smrt a „oživení“ jsou předobrazem samotné Kristovy smrti a vzkříšení… 
Toto evangelium je velikým darem pro každého z nás: prožíváme-li svůj život jako skomírání pod břemenem mnoha problémů, které nedovolí se ani nadechnout; prožíváme-li vysilující vztah s nějakým člověkem, který nám neustále „pije krev“; jsme-li drceni svojí nemožnou a nezměnitelnou povahou; prožíváme-li svůj život jako „utápění se v bahnu“ - pak Kristus přichází a ptá se: Věříš tomu, že Já jsem pro tebe vzkříšení právě v tomto tvém umírání? – Samozřejmě, může to  znít jako něco neuvěřitelného, vzdáleného od běžné zkušenosti, především tehdy, pokud jsme nebyli vyslyšeni… Ano, i to můžeme nalézt v dnešním úryvku. Kristus nechává takřka volný průběh událostem: nechá Lazara umřít, dokonce dopustí, že jeho tělo se začíná rozkládat… Ježíš velmi často nezasahuje ihned, slovo osvobození od opakujících se hříchů, od nesnesitelných vztahů, od vysilujícího stereotypu nepřináší hned. Mnohdy nechává tyto události dojít dál… Ne však proto, aby člověka nechal v poutech smrti a hříchu, ale aby ho z toho vysvobodil: ne pět minut před dvanáctou, ale třeba i po dvanácté (jako v Lazarově případě, kdy všechno bylo už „hotové“). Je těžké v takové beznadějné situaci věřit v Krista. Bylo to těžké i pro Martu a Marii. A že není lehké mít takovou živou víru, to všichni z vlastní zkušenosti víme. A proto se potřebujeme zaposlouchat, ponořit se do dnešního evangelia a Kristu dovolit, aby svým slovem prohloubil a vzkřísil naši víru…