5. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 4.2.2018
Job 7,1-7 Ž 147 1 Kor 9,16-23 Mk 1,29-39
Evangelium ukazuje, že Ježíš má moc nad nemocí (horečka Petrovy tchýně) i nad démony (nemocní a posedlí přinášení k Ježíšovi večer). Současně nám také evangelium ukazuje, že Ježíš čerpal k této službě sílu právě v synagoze, ale také modlitbou na opuštěném místě... Ježíš neuzdravil všechny choroby a bolesti. A nakonec, i ti lidé, které kdysi uzdravil či vzkřísil, opět zakusili utrpení a zemřeli... - Job se v prvním čtení ptá: „Což nejsou svízele údělem člověka?“ Ano, utrpení je nesmyslné; ale současně každá zkouška má v sobě ukryté určité povolání jako odpověď na otázky: V čem jsem povolán jednat s větší vírou než doteď? O kolik více jsem teď volán spolehnout se? K jakému očištění lásky jsem teď povolán, aby se stala čistší a opravdovější? Jistěže svátosti nejsou kouzelnými léky na pozemské bolesti. Ani svátost pomazání nemocných nemá nějaký mechanistický účel, ale slouží k tomu, aby se nemocný spojil s Kristovým utrpením k jeho vlastnímu prospěchu i k prospěchu celé Církve; aby pocítil útěchu, pokoj a odvahu; aby křesťansky snášel utrpení nemoci nebo stáří; aby dosáhl odpuštění hříchů a byl připraven na přechod do věčného života... Ježíšova moc i dnes stále působí tím, že on vzal utrpení i smrt na sebe a přemohl je svým zmrtvýchvstáním. Proto žádná nemoc ani bolest nemohou člověka učinit neužitečným či bezcenným. I když ho zdánlivě „vyřazují ze služby“, v žádném případě jej nečiní zbytečným a nikdy ho nemohou „vyřadit“ z jeho důstojnosti a ze vztahu s Bohem... Lidé často pátrají po příčinách zkoušek s nadějí, že když budou znát odpověď na otázku: proč jsem nyní zkoušen?, podaří se jim vyřešit zkoušku a zbavit se jí. Ale na otázku "proč?" častokrát nenajdeme odpověď. Je tedy vždy lepší zkoušku přijmout. Ale pzor: ne fatalisticky, ale s důvěrou v Boží vedení a lásku! Takže vidíme, že v životě víry mají smysl jak dny krásné a dobré, tak i chvíle temné a těžké. Obojí Bůh zamýšlí k prospěchu člověka a moudře každému z nás určuje jedny či druhé s ohledem na náš prospěch... Zakončím slovy plné naděje, slovy modlitby ze začátku roku:: Chystáš-li nám dny dobré, dej, abychom je uměli přijmout s vděčností. Chystáš-li nám dny těžké, dej nám sílu, abychom je dokázali nést.