5. neděle v mezidobí, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 8.2.2015
Job 7,1-7 Ž 147 1 Kor 9,16-23 Mk 1,29-39
Evangelista Marek v několika větách dovede vylíčit jediný pracovní den Ježíše. Píše klidným oznamovacím tónem, ale v jeho větách se odehrávají vzru-šující děje, plné lidí a událostí. "Přinášeli k němu všechny nemocné a posed-lé. Celé město se shromáždilo u dveří. A uzdravil mnoho nemocných ... "
Co všechno obsahují tato slova! Stovky, možná tisíce lidských osudů, bídy a bolesti. Ježíš se jich všech dotýká a otvírá lidem prostor plný naděje a blízkosti Boha. Můžeme v těchto slovech tušit velké množství různých diagnóz tělesných i duševních nemocí. Marek hovoří stručně, prostě a obecně. Přesto však jeho pohled vnímající obrovský zástup kolem Krista se náhle zaměří detail-ně na jedno jediné uzdravení mezi mnoha jinými. Petrova tchyně je stižena ho-rečkou. Ježíš k ní přistoupí, vezme ji za ruku a pozvedne ji. Horečka přestává a ona ihned vstane a začne je obsluhovat…
I tato diagnóza se nás často týká. Nemusíme mít horečku, která by se dala změřit lékařským teploměrem. Trpíme daleko častěji jistými vnitřními stavy horečnatosti, kdy se naše já urputně a křečovitě domáhá svého; kdy "hoříme" nedočkavostí, zvědavostí, pomstychtivostí, vášněmi; anebo kdy jsme stravováni různými starostmi… Ano, "hoříme", ale ne plamenem pravdivé horlivosti, spíš často vlastní pýchou, ješitností, smyslností nebo hněvem…
I my potřebujeme, aby se nás Ježíš dotkl; aby nás vzal za ruku a pozvedl. Nic nám v této bohoslužbě nebrání (naopak všechno nám k tomu napomáhá), abychom i my v jejím vrcholu zakusili přímý uzdravující dotek Krista. Vždyť svaté přijímání znamená mnohem užší kontakt s Ježíšem než jen letmý dotek či stisk ruky. Jde o průnik jeho života do našeho živoření; o nejhlubší setkání Boha s člověkem… Pokud je pravdivě prožijeme, pak budeme zbaveni i my "horečky" svého já a vstaneme, abychom sloužili… To je poznávací znamení každého uzdraveného: že pochopíme, co je třeba - ihned vstát a začít sloužit, protože do-tek lásky - lásku rozmnožuje. … Právě služba bližním nás zbavuje vlastní sobec-ké sebestřednosti a uvolňuje nás do pravé svobody a lásky, která přichází z Kris-tova srdce i do tvého srdce a rozlévá se skrze tebe dál a dál k mnoha dalším srd-cím... Je to velká milost, kterou nám Kristus dává; odpovězme na ni touhou na-sadit všechny síly pro dobro…