4. velikonoční neděle

4. velikonoční neděle Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 3.5.2020 

Sk 2,14-41 Ž 23 1 Pt 2,20-25 Jn 10,1-10 

Současná kultura nám dennodenně masíruje mozek reklamou ze všech stran, abychom se co nejlépe postarali o svoje „já“; abychom pěstovali svou individualitu; autonomii a chránili si svůj vlastní prostor... - Do tohoto kulturního kontextu i dnes (po více jak 2000 let) stále zaznívají Kristova slova o Dobrém pastýři, jehož hlas ovce dobře znají a za kterým rády jdou... Vyvstává však otázka: jak uprostřed hluku světa poznat, který hlas je pro nás ten pravý, který hlas je skutečně hlas Pastýře? - V dnešním evangeliu k tomu najdeme minimálně tři nápovědy. - Předně Ježíš hovoří o tom, že hlas Pastýře ovce samy dobře znají a rozliší ho od hlasů cizích, od kterých utíkají pryč... Na prvním místě tedy můžeme říci, že člověk životní povolání poznává jaksi spontánně; že hlas skutečného Pastýře se od těch falešných liší tím, že rezonuje v našem nitru; že nás vnitřně rozechvívá; že se shoduje s tím, kým jsme a jakými schopnostmi nás Bůh od narození vybavil.... - Dále nás Pán upozorňuje, že jeho hlas je hlasem vyzývajícím k harmonii, naplňování a růstu, zatímco hlas zlodějů vede k destrukci, odcizení a zkáze. Druhým kritériem pravosti daného volání tedy je, zda je naděje, že to či ono povolání přinese užitek nejen mě, ale také těm, se kterými žiji a se kterými třeba již něco dobrého společně tvořím... - A konečně třetím (a asi nejzřejmějším) znakem pravosti daného volání je, zda se vůbec vejdeme do oněch dveří, kterými je sám Kristus - tedy zda to, co slyším je skutečně v souladu s tím, co nám už Pán dříve sdělil skrze Písmo svaté nebo skrze platné učení církve... Kristus jako Dobrý pastýř volá své ovce jménem a vyvádí je. Oslovuje každého osobně a vyvádí ho ven ze zajetí, do kterého se sám dostal; a vede ho ke svobodě a věčné blaženosti... Dnes jsme tedy znova pozváni, abychom se každý učili ve spleti slov, které den co den doléhají k našim uším, rozeznat tichý, jemný a krásný hlas samotného Ježíše - Pastýře našich duší, a abychom se nově rozhodli jít v jeho šlépějích... - Pro některé z nás to možná bude znamenat krok zcela novým směrem; mnozí z nás budou spíše povzbuzeni, aby vytrvali na cestě, na kterou kdysi nastoupili... Nikdo z nás by ale neměl zůstat netečný. Pán stále volá jménem skutečně každého z nás. A je jen na nás, zda toto jeho pozvání k plnosti života přijmeme, zda se ho budeme snažit rozvíjet a zda tak i my přispějeme ke kráse jediného společného chvalozpěvu Božích dětí...