4. NEDĚLE VELIKONOČNÍ B
Bílovec, D.Benešov, Zábřeh, 26.4.2015
Sk 4,8-12 Ž 118 1 Jn 3,1-2 Jn 10,11-18
V dnešním evangeliu jsme slyšeli: „Já jsem pastýř dobrý. Dobrý pastýř dává za ovce svůj život.“ - Nikde Ježíš sám o sobě nehovoří tak jasně, i když v přirovnání, čím je a chce pro člověka až do konce časů zůstat. Ježíšovi současníci nepotřebovali komentář. Dobrý pastýř byl jednoducho pojem! Když Ježíš hovoří, že je dobrým pastýřem, připisuje si vlastně mesiášskou hodnost a že položí svůj život za celé lidstvo.
Ježíš dále hovoří: „Znám své ovce, a moje ovce znají můj hlas.“ Platí to i v situacích, kdy si člověk může myslet, že Bůh na něho zapomněl: v nemoci, ekonomické krizi, neštěstí, nebo živelných událostech…
Ježíš zůstává dobrým pastýřem i tehdy, když já nechci slyšet jeho hlas, jeho odpuštění a dobrovolně se hříchem od něho vzdaluji. I přes mé hříchy, mé ztracení se, jsem pořád jeho ovcí, za kterou se vydává, aby ji nalezl a přivedl zpět. Jestli jsem svatý, nebo hříšný, patřím mu. Stará se o pastvu, o věci a události mého života. Záleží mu na mém štěstí…
- Může ještě někdo z nás pochybovat o Ježíšových slovech jako o radostné novině? Není to spíše důvodem k pokorné vděčnosti?
- Je to pro nás povzbuzením, že sám Boží Syn se postavil na naši stranu, na stranu hříšníků a svoji lásku k nám – ztraceným ovcím potvrdil svojí obětí na kříži. Proto důvěřujme mu, že nás miluje, chce nás všechny přivést k nebeskému Otci, jako doopravdy Dobrý pastýř, kterému záleží na každé ovci, na každém z nás…