33. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 18.11.2018
Dan 12,1-3 Ž 16 Žid 10,11-18 Mk 13,24-32
Myslím, že čím víc je člověk vzdálen od živé víry, tím silněji asi slyší v dnešním Božím slově především to děsivé: soužení, zatmění slunce, padání hvězd, zemětřesení,... - Křesťan však v Ježíšových slovech neslyší žádné strašení. My si přece rozhodně neděláme iluze o kvalitách tohoto světa, nečekáme ráj na zemi. Nečiníme si žádné růžové vyhlídky... - Ano, Kristus přijde, aby lidi spravedlivě soudil a aby je uvedl do věčného domova. My - Kristem vykoupeni, bychom měli být schopni číst znamení času, avšak nepotřebujeme znát onu hodinu, kdy se Bůh zjeví, ani způsob, jak se Bůh zjeví ve své slávě. Sám Ježíš - Boží Syn z pohledu svého lidství nevěděl, kdy soudný den nastane... Boží slovo vidí tento svět velmi realistickým pohledem - ovšem nezůstává jen u toho. Boží slovo navíc ukazuje světlý bod i v té nejtemnější budoucnosti.... A tak právě pro toho, kdo Boží slovo opravdu přijímá, není situace beznadějná: ani jeho současnost, ani budoucnost nemusí být zatížená strachem. A má k tomu hned dva dobré důvody. První: Ví, že se zlem, soužením a nebezpečím, kterého se lze obávat, počítá i Bůh. Ježíš o tom všem naprosto otevřeně hovoří jako o něčem, před čím není nutno zavírat oči, Bůh s tím počítá! - A druhý důvod: Křesťan také ví, že Syn člověka přijde s mocí a slávou. Že pošle své anděly a ti shromáždí jeho vyvolené. Nikdo se tedy neztratí, nikdo nebude opomenut. Všechno neštěstí a zlo bude poraženo mocí kříže a bezbřehé Boží lásky... Dnešní evangelium nás tedy uklidňuje a říká ono známé: Kdo je připraven, není překvapen. To je smysl poukazu na fíkovník. Ten je totiž jedním z mála stromů, které v Palestině shazují listí. A to, že se začnou nalévat pupeny, je tedy pro člověka jedním z mála zřetelných a přitom spolehlivých znamení radosti z přicházejícího jara... A totéž říká dnes Ježíš i nám: Všechna trápení jsou vlastně tím nejspolehlivějším připomenutím blízkosti Božího království. Mají nás přiblížit radosti právě tak, jako se zaradujeme z příchodu jara. I uprostřed všech těžkostí našeho pozemského bytí nemusíme ztrácet hlavu, nemusíme žít ve strachu. Sám Ježíš hovoří o svém příchodu jako o radosti jara, jako o čase vysvobození a vítězství pro všechny své věrné...