Všech svatých, Kujavy, Hl.Životice, Pustějov 1.11.2017
K čemu je svatým naše chvála; k čemu je jim naše oslavování; k čemu i tento dnešní svátek? Co znamenají pozemské pocty pro ty, jimž podle spolehlivého Ježíšova příslibu prokazuje poctu nebeský Otec? - Svatí nepotřebují, abychom je uctívali, a naše zbožná oddanost jim nepřináší žádný zisk. Je však jasné, že to není důležité pro ně, ale pro nás: aby nás povzbudili - když se to povedlo jim a tolik dalším, tak proč ne i nám? - Svatí jsou proto, že v celém svém životě spolupracovali s Boží milostí; nechali se Bohem oslovit a proměnit; a proto po smrti patří teď do společenství jednoty s Bohem a věčné blaženosti... Sv. Bernard říkal: „Dokud si Boha nezamilujete, nikdy nebudete spokojeni: všechno vám bude překážet, všechno vás bude nudit...“ A sv.Jan Maria Vianney: „...když v nás ďábel vzbuzuje nenávistné myšlenky vůči těm, kteří nám způsobují křivdu, je potřebná rychlá modlitba za ně. Tak zvítězí dobro nad zlem, takoví jsou svatí....“ "Milovaní, už teď jsme Boží děti," píše sv. Jan svým současníkům, "ale čím budeme, to není ještě zřejmé. Víme však, že až On se ukáže, budeme mu podobni, a proto ho budeme vidět tak, jak je." – kéž tedy naplníme život láskou, abychom jednou mohli vstoupit a žít ve společenství svatých...
Věrní zesnulí, Kujavy, Hl.Životice, Pustějov 2.11.2017
Dnešní vzpomínka na Všechny věrné zesnulé se slaví přibližně z půlky 11. století, ale už od starozákonních časů se modlilo za zemřelé... V starověkém pohanském světě byl kult mrtvých důležitou součástí života společnosti. Křesťané se však liší tím, že se „nemodlí k mrtvým“, ale za mrtvé, a to je rozdíl... Teolog Anselm Grun ve své meditaci o smrti říká: „láska je smrt svého druhu. V lásce umíráme svému sobectví, v lásce umíráme sami sobě, láska je sebevydání a sebevzdání, láska je sebepřekročení, láska znamená dát sebe, vzdát se sebe, darovat se, určitým způsobem odumřít sám sobě. A co je smrt jiného, než ono sebevzdání?“ Víra není jenom jistota, víra není jenom přesvědčení, víra vůbec není ideologie; víra je cesta i hledání, a na konci této cesty je odpočinutí a společenství s Bohem. - Ti, kdo prahli po Bohu, jsou na cestě k němu a tato cesta prochází i branou smrti a my (jak věřící i nevěřící) je na té cestě k věčnému odpočinutí v Bohu provázíme svou modlitbou a svou nadějí....
sobota po 30. neděli v mezidobí, Pustějov, 4.11.2017, Řím 11,1-29
Bůh nezavrhl svůj lid, ačkoli nepřijali spásu; ale ti, kdo uvěřili v Krista se skrze něho stávají semínkem spásy i pro ostatní...