3. ADVENTNÍ NEDĚLE A Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 15.12.2019
Iz 35,1-19 Ž 146 Jak 5,7-10 Mt 11,2-11
Ačkoli Jan dříve v zástupu očekávajících křest, rozeznal přicházejícího Ježíše jako Mesiáše; dnes je na pochybách... Očekával totiž Mesiáše jako mocného a tvrdého soudce, který sekyrou porazí neplodné stromy a v neuhasitelném ohni spálí plevy oddělené od dobrého zrna (srov. Mt 3,10–12)... Nyní se však dozvídá, že Ježíš sedává u stolu s hříšníky, že se chová k zástupům milosrdně – zdá se, jako by hlásal jen Boží milosrdenství... --- V situaci víry vystavené zkoušce pochybností a temnoty, Jan Křtitel pověřuje dva ze svých učedníků, aby Ježíšovi položili zásadní otázku: „Ty jsi ten, který má přijít,“ (eschatologický prorok-Mesiáš) „anebo máme čekat jiného?“ - Ježíš odpovídá řadou citací z proroků, zejména Izaiáše, a shrnuje své jednání,... Ano, on je ten očekávaný Mesiáš; „tichý a pokorný srdcem“ (Mt 11,29); ano, on je definitivní příběh Boží lásky a odpuštění ke všem lidem! Víra totiž není prožívání pocitu, který se podobá působení drogy; ale je to stav duše, která sice pro temnotu nevidí cíl, ale přesto věří, že slunce existuje... Ano, víra je to, o čem mluvil i prorok Izaiáš v prvním čtení: že poušť se změní v oázu plnou květů... Měli bychom být vděční, že přicházejí takovéto temné chvilky, protože neexistuje jiný trenažér, ve kterém by naše víra rostla spolehlivěji a pevněji než tento... Jan nakonec položil svůj život za pravdu, aby přišel ke slunci, které sice neviděl, ale věřil, že je ním milosrdný Kristus... - A právě v okamžiku, kdy Jan Křtitel odchází ze scény, ukazuje Ježíš slavnostně zástupům pravou identitu svého předchůdce. Ohlašuje, že Jan Křtitel není rákos zmítaný větrem momentální módy; ani mocný tohoto světa zahalený v hebkých látkách a přebývající v palácích... Jan Křtitel je prorok, ba zástupy v něm mohou spatřovat „víc než proroka. To je ten, o němž je psáno: ‘Já posílám svého posla před tvou tváří, aby připravil cestu před tebou’“ (Mt 11,9–10; srov. Mal 3,1; Ez 23,20). Jan Křtitel je nový Eliáš (srov. Mt 11,14), který přišel, ale nebyl poznán (srov. Mt 17,12–13). Svým životem i svou smrtí otevřel a zvěstoval nový a definitivní exodus, spásu, kterou nám přinesl Ježíš... Víra, naděje a láska jsou cestou ke světlu (byť ještě zahalené ve tmě); jsou rozkvetlou pouští... - Tak tohle měl před očima Izajáš. Vánoce budou za pár dní. Dovolíme tedy květům lásky, aby se rozvinuly?