26. neděle v mezidobí A (pouť Michal), Hl.Životice, Pustějov, Kujavy , 1.10.2017
Ez 18,25-28 Ž 25 Flp 2,1-11 Mt 21,28-32
Prorok Ezechiel nás dnes upozorňuje, že obviňovat Boha za to, že nejedná správně, je nepatřičné. Vždyť jeho myšlení není jako myšlení naše a jeho spravedlnost není spravedlností lidskou... - Pro nás jsou slova proroka Ezechiela výzvou k neustálé bdělosti ducha. Abychom se totiž nedomnívali, že jsme, jak se říká, "za vodou", že nám nehrozí žádné nebezpečí, že máme "své nebe jisté". Bůh nás ústy proroka upozorňuje, že rozhodující je závěr pozemského života. Tam se rozhoduje o všem! Kdybychom ale znali jeho čas! Nevíme, a proto prosme o vytrvalost v dobrém až do konce svého života.... Evangelium nám předkládá dvojí postoj synů na otcovu výzvu. Musíme uznat, že bezprostřední reakce toho prvního syna je vlastně přirozená... - Pro židovské shromáždění velekněží a starších lidu musela být silně provokující a nepřijatelná Ježíšova slova o tom, že celníci a nevěstky je předcházejí do nebeského království. Tito lidé totiž patřili mezi nejopovrhovanější sociální skupiny obyvatelstva. Celníci se přiživovali na okupační římské správě, a tedy nejen že zradili Mojžíšův zákon, ale vybíráním peněz pro Římany fakticky kolaborovali. A ještě z toho měli hmotný prospěch! Ale Ježíš vyzdvihuje to, že svého jednání zanechali a obrátili se k dobrému, jak to známe z příkladu Marie Magdaleny a celníků Zachea a Matouše. Naproti tomu představitelé židovského národa, kteří okázale dodržovali předpisy Zákona a staletí očekávali příchod Mesiáše, promarnili svoji životní příležitost, když skutečného Mesiáše definitivně odmítli.... Opět se dostáváme k tomu, co je podstatné: ne to, co si o sobě myslíme nebo co jsme až dosud prožili a vykonali, ale aby to, jak žijeme a to co děláme, bylo nyní i v budoucnu v souladu s Boží vůlí.
Bible nám archanděly představuje jako ty, kteří stojí před Bohem. Povšimněme si jejich jmen a významu slova v hebrejštině. Michael - "Kdo je jako Bůh?"; Gabriel - "Bůh ukázal svou sílu" a Rafael - "Bůh uzdravuje". Nevystupují jako ti, kdo své činy připisují sobě, ale dávají k nim Boží jméno, neboť věrně stojí před jeho tváří a plní svěřené úkoly jeho jménem. - Sv. Augustin o andělech píše: „Anděl je název úkolu, ne přirozenosti. Ptáš-li se, jak se nazývá tato přirozenost, je to duch; ptáš-li se, jaký má úkol, je to anděl. Podle toho, co je, je duch, podle toho, co koná, je anděl.“ Svatý Michael - Kdo je jako Bůh? Jeho jméno zní jako bojový pokřik proti těm, co by se chtěli rovnat Bohu. Svatý Jan jej představuje v Apokalypse jako vítězného bojovníka s drakem, který znázorňuje satana svrženého na zem... Mimo úkol obránce církve je tento svatý bojovník uváděn jako průvodce do nebe. Zdá se, že tam, kde vystupuje ďábel jako žalobce, Michael vystupuje jako obhájce. (viz Jud 9) - Ctihodný služebník Boží, papež Pius XII., zdůraznil zvláštní úlohu archanděla Michaela slovy: "Vést duše k Bohu, do nebeské slávy, to je úkol, který liturgie i tradice připisuje sv. Michaelovi ... Michael vás také podporuje ve vaší roli jako rodiče a stará se o vás i o vaše děti. " A vyzval věřící: "Proste sv. Michaela, aby vzdálil od vašich rodin starosti, které rodičovskému srdci připravuje vratké zdraví vašich dětí, jejich krize v dospívání nebo jejich nemoci." Kéž nás tedy andělé ochraňují a doprovázejí nás na cestě do nebe...