26. neděle v mezidobí B (+ sv.Michal), Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 27.9.2015
4 M 11,25-29 Ž 19 Jak 5,1-6 Mk 9,38-48
Pán Ježíš dnes jasně definuje hřích a jak zacházet s pokušením, abychom do hříchu neupadli. Říká, že hřích je velká špatnost. Kdo by kohokoli naváděl ke hříchu, pro toho by bylo lépe, kdyby vůbec nežil… A také dává i určitý návod, jak se vyhýbat hříchu: "Svádí-li tě tvá ruka, usekni ji ... , svádí-li tě tvoje oko, vyloupni ho!" - Kdo by se však nezachvěl, slyší-li tato slova z úst Božích? Není křesťanství něčím nelidským nebo až příliš nadlidským? Proč Ježíš říká tato slo-va, když ho vidíme, jak on sám otvírá oči slepým, jak lidé s chromýma nohama najednou chodí a muž s uschlou rukou ji náhle začne používat?
Bylo by velkým omylem chápat evangelium jako výzvu k sebemrzačení, kdy si utínáme končetiny a vylupujeme oči… Naopak, Ježíš uzdravuje a otvírá našemu životu prostor dokonalé svobody, vidění, pohybu i růstu... Jen je třeba, abychom nikdy nedovolili zlu proniknout a zakořenit se v naší duši; abychom zápasili a bojovali o hodnoty Boží.
Pokud je ruka či noha místem zhoubné nemoci, otravy či sněti, která ohrožuje celé tělo, každý uzná, že když už žádná jiná terapie nepomůže, je am-putace záchranou člověka. Amputace, o níž hovoří evangelium, ve skutečnosti sice ponechává člověku ruce, nohy i oči a všechno, čím ho Bůh obdařil, ale vy-žaduje umrtvování, podřizování těla duchu – neboť to nás pak činí svobodněj-šími a šťastnějšími a vede k věčnému životu... Denně, v každé chvíli se snažme tedy jednat vždy dobře a v souladu s Boží vůlí, kterou poznáme třeba i podle to-ho, že vždy vede k dobru všech, a ne k prospěchu jednotlivce…
* Víme, že sami jsme slabí a nic nedokážeme jen svými silami. Dnes však, když slavíme svátek sv.Michala, vzpomeňme si na modlitbu v které říkáme, ať nás archanděl Michal, kníže nebeských vojsk, ochraňuje v boji proti zlobě a úkladům ďáblovým…
--- Ježíši, tvá slova jsou sice ostrá jako řez do živého masa, a my můžeme mít často strach a obavu o své oči, ruce a nohy, vystavené vlivům hříchu a zla… Ale i v těchto chvílích nejistoty můžeme jedno: v pokoře po těchto svých nohou dojít k tobě, Ježíši; těmato svýma rukama se tě dotknout; upřít na tebe pohled svých očí i srdce s prosbou, abys neustále uzdravoval, co je i v nás ohrožené a nemocné…