25. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 22.9.2019
Am 8,4-7 Ž 113 1 Tim 2,1-8 Lk 16,1-13
Text dnešního evangelia je velmi zvláštní. Téměř se zdá, jako by Kristus schvaloval nepoctivé jednání a vypočítavost. Při bližším prozkoumání textu ovšem zjistíme, že je vše docela jinak. Nejprve je důležité si uvědomit, že když chtěl Kristus něco podstatného sdělit, používal k tomu zpravidla příběhy a podobenství... „Nikdo nemůže sloužit dvěma pánům… nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ - Je to silné prohlášení, které ukazuje, co je ve hře. Mezi Bohem a mamonem; mezi Bohem lásky (s velkým B) a bohem peněz (s malým b) je třeba správně zvolit. Evangelium nevyvyšuje správcovu nepoctivost, ale jeho chytrost, s níž si zajišťuje budoucnost... Pán nás vyzývá, abychom si zajistili budoucnost a skládali účty z nakládání s majetkem, který jsme dostali jako dar. Bohatství samo o sobě není špatné. Je určeno ke službě a jako dar pro bližní, který spolu s vůlí rozdělit se dostáváme od Pána... Bohatství se však také může stát nebezpečným. Jakmile jednou po bohatství zatoužíme, touha si nás podrobí a upoutá veškerý náš zájem... Bůh se pak postupně dostane na vedlejší kolej. Ještě horší je, stane-li se z něj nebezpečný pán, nebo cíl.... - Bůh nás při dnešní liturgii zve, abychom rozlišovali, co je podstatné, abychom se osvobodili od moci peněz a mohli se o ně dělit z čisté lásky. Největší problém nám ve skutečnosti nečiní zbavit se peněz, ale proměnit je v „měnu“ hodnotnou pro Boží království, měnu věčnou... Pokud jsou peníze investovány do Božího království: skrze lásku k potřebným přinesou stonásobný užitek... Cíl naší životní pouti je jasný - zbývá tedy už jen otázka, jestli umíme svěřeného majetku užít k dosažení tohoto cíle? A nezáleží tu na tom, jestli je někdo milionář nebo žije ze dne na den... Prospět se dá i s málem. A prospět se dá samozřejmě i bez majetku (jak?) – návod jsme slyšeli v druhém čtení: „Ať se konají modlitby prosebné, přímluvné i děkovné za všecky lidi...“ Z lásky k Bohu se rodí láska k bližnímu; a láska k bližnímu dává růst lásce k Bohu. Kdo zanedbává lásku k Bohu, nemůže milovat bližního; a naopak, v opravdové lásce k Bohu budeme dělat pokroky, budeme-li se sytit láskou k bližnímu v prostředí Boží lásky...