24. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 16.9.2018
Iz 50,5-9 Ž 116 Jak 2,14-18 Mk 8,27-35
Taková jednoduchá otázka (nebojte se, nepůjdu s mikrofonem mezi vás, abych se vás ptal): Kdo je Kristus? To ví přece každý!!! - Asi tušíme, že tehdy ale neměli ani google, ani encyklopédii, ani nechodili na katechismus... Kristus byl prostě neznámý, potulný rabi, který učil a uzdravoval... Jak tehdy apoštoly mohli znát odpověď na otázku, která je pro nás dnes již tak zřejmá? - Kristus se ptá, za koho jej lidé pokládají... - Dále je z textu zřejmé, že lidi ani nenapadlo, že by Kristus mohl být někým jiným, než jak se jim jevil: prostým člověkem z masa a kostí. Ale Bůh je vždycky mnohem více, než si myslíme, protože nás nepředstavitelně přesahuje... Ačkoli správnou odpověď na Kristovu otázku řekl pouze Petr, nelze z toho vyvodit, že ostatní učedníci nesmýšleli stejně jako on. Spíše se zdá, že nahlas řekl pouze to, o čem spolu již dříve živě diskutovali, např.: již krátce po Ježíšově křtu řekl Ondřej Šimonovi: „Nalezli jsme Mesiáše.“... - Neznali ani teologii, ani nechodili do náboženství, ale chodili s Kristem každý den. Nestačí znát Vyznání víry a vědět kde co o Kristu. Je třeba znát Krista a být s Kristem! A tato znalost se získává pouze na cestě s ním... - Učedníci byli odvážní. Celý jejich známý svět a lidé v něm si o Kristu mysleli něco úplně jiného, než co znělo v srdcích jim. A oni měli sílu přiznat si, že nelze jinak než jít proti proudu... Po Petrovem vyznání: „Ty jsi Kristus, Syn Boží“ je ještě jedna zajímavá událost v dnešním evangeliu. Vzpomínáte si na minulou neděli, kdy jsme rozjímali o hluchoněmém, kterého si při uzdravování vzal Kristus stranou od zástupu? Tady se odehrálo něco podobného, ale změnili se aktéři. To Petr si vzal Krista stranou ve chvíli, kdy jim řekl, že bude muset trpět, být zabit, ale vstane z mrtvých. Vzal si ho stranou, aby mu to rozmluvil, aby ho „uzdravil“ z jeho pomatenosti... - Petr tedy vstupuje do rozhovoru už nikoli jako ten, který vyjadřuje obsah víry, nýbrž jako člověk dívající se svým velmi přízemním pohledem. A co uslyší? Jdi mi z očí, satane! - Bohem nelze manipulovat. Pokud jsme poznali, kým je, půjde svou cestou (a když je to Boží vůle, i cestou kříže). A já si mohu pouze vybrat, zda půjdu touto cestou s ním, navzdory všem těžkostem. Proč? Třetího dne byl totiž vzkříšen. Od té doby už není nic jako dřív... Jen ve světle víry ve vzkříšení víme, že to všechno má smysl, že to není třeba vzdávat, že žádné naše trápení není zbytečné, protože na konci tunelu je světlo...