23. neděle v mezidobí, H.Životice, Pustějov, Kujavy 7.9.2014
Ez 33,7-9 Ž 95 Řím 13,8-10 Mt 18,15-20
Jedním ze společných témat dnešního Božího slova je láska a napomína-ní. Obojí je potřebné. I když láska se bez napomínání obejde; opačně to však neplatí, protože pak napomínání bez lásky je hřích…
- Ježíšem doporučovaný postup při napomínání bližního, který se dopus-til hříchu, pozvolna graduje: nejprve pokárání mezi čtyřma očima, pak se svědky a posléze za přítomnosti celého společenství. Maximální trest, který Ježíš stano-vuje pro „nenapravitelné“ případy, je: „Ať je pro tebe jako pohan nebo celník.“ Co to ale znamená, že se máme k někomu chovat jako k pohanovi či cel-níkovi? Víme, že v Ježíšově době nimi všichni opovrhovali. Jenže pozor! Než bychom se rozběhli hledat informace v historických lexikonech společenského styku, bude mnohem spolehlivější zjistit si v samotném evangeliu, jak se k poha-nům a celníkům choval sám Ježíš. - Jednoho celníka povolal, aby šel za ním, a on šel (viz Mt 9,9 a Mt 10,3). S mnoha dalšími celníky a hříšníky stoloval, za což si vyslou-žil výtku od farizeů (viz Mt 9,10-11; Mt 11,18). Pohanům se nechal vydat do rukou, aby „se mu posmívali, zbičovali a ukřižovali ho“(Mt 20,19)… Údajů sice není příliš mnoho, nicméně stačí k tomu, abychom zjistili, že Ježíš neprojevoval souhlas s finančními podvody či hrubostí, kterých se pravděpodobně dopouštěli celníci (dnes spíše rozumíme výběrčí daní); ani neschvaloval bezbožnost a hříchy, jimiž byli známí pohané... Nezdá se však, že by se Ježíš celníků a pohanů stranil nebo jimi pohrdal. Naopak, z evangelia se jedni i druzí jeví jako privilegovaní adre-sáti Ježíšovy milosrdné lásky. Celníky volal „pojď za mnou“, aby je od špinavé-ho řemesla přivedl na cestu do svého království; a pohanům (z lásky až do kraj-nosti) vydal do rukou svůj vlastní život, takže právě oni byli nejblíže, když i za ně umíral na kříži... Nezdá se tedy, že považovat někoho za pohana a celníka zna-mená ukazovat na něho prstem, vyvyšovat se nad ním nebo případně si v jeho přítomnosti znechuceně odplivnout. Je pravděpodobnější, že mít někoho za cel-níka, znamená investovat do vztahu s ním ještě více milosrdenství, aby pro-střednictvím nás konečně i on zachytil Ježíšovo pozvání: „Pojď za mnou!“ - Mít někoho za pohana může znamenat projevovat mu ještě víc nezištné lásky, aby mu konečně došlo, že Ježíš položil život i za něho… - To je úkol pro každého z nás; to je výzva k lásce v následování Ježíše a to pro každého z nás…