22. neděle v mezidobí A, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 3.9.2017
Jer 20,7-9 Ž 63 Řím 12,1n Mt 16,21-27
Předešlou neděli se Ježíš ptal za koho ho lidé, a pak apoštoly osobně, pokládají. Jen tehdy, když vyznáme, že Ježíš je „Kristus, Syn živého Boha“, staneme se jeho učedníky a dovolíme mu, aby nám on kladl otázky (viz Mt 16,13-20 – evangelium mi-nulé neděle), může nám začít vysvětlovat podstatu svého poslání. A Ježíš hraje ote-vřenou hru. Kristus, Syn živého Boha, není takový, jak bychom si ho představo-vali my. Spása, kterou přináší, nepřichází skrze úspěch, spokojenost, pohodlí, moc a slávu... Syn živého Boha musí mnoho vytrpět - toto je cesta, kterou musí projít Boží láska, aby přemohla lidské zlo. Musí? Všemohoucí Bůh nic nemusí. Je však láska sama a láska (v uvozovkách) „musí“ jít všude tam, kam jde milova-ná bytost. Musí tedy podstoupit smrt, do které se člověk (kterého tak velmi mi-luje), svým hříchem „namočil“. V Petrově reakci se zrcadlí, jak vzdálené je lidské myšlení od Božího. Pe-tr má sice rád Ježíše, ale svým způsobem – trochu omezeně. Považuje za dobré to, co se mu tak jeví; ne to, co je skutečným dobrem. Pokušení vzít si bokem svého Pána a domluvit mu, aby uskutečňoval naše představy, však nepodléhá jen Petr. Nestává se i nám, že sice chceme jít za Kristem, ale kdyže třeba náhodou vzít na sebe kříž... – no víme jak to často nakonec dopadá!... - Ježíš učí Petra mi-lovat jinak. Učí ho mít smysl pro Boží věci, ne pro lidské. Učí ho skutečnému dobru; ne tomu, co se jako dobro jen jeví... A skutečné dobro může někdy zabo-let: „Jdi mi z očí, satane! Pohoršuješ mě...“ Avšak jen Ježíšovo evangelium obnovuje naše myšlení, abychom uměli rozeznat, co je Boží vůle, co je dobré, milé a dokonalé (viz Řím 12,1-2). Ježíš totiž neposílá Petra pryč. Výraz, který překládáme „Jdi mi z očí“, možná výstižněji se překládá: „Jdi za mě; anebo pojď za mnou!“ Tedy: „Následuj mě, kráčej v mých šlépějích.“ Jen v mých stopách se naučíš, co ti opravdu svědčí. Jen v mých stopách; jen cestou, která vede přes kříž k zmrtvýchvstání, se naučíš přinášet jako svatou a Bohu milou oběť... (viz Řím 12,1-2).