21. neděle v mezidobí B Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 26.8.2018
Joz 24,1-18 Ž 34 Ef 5,21-32 Jn 6,60-69
Dnešní neděle, dalo by se říci, je neděle volby - alespoň s ohledem na to, co slyšíme v Božím slově. - Jozue v prvním čtení vyzývá na prahu zaslíbené ze-mě celý vyvolený národ: Vyvolte si dnes, komu chcete sloužit - jestli bohům Amoritů, nebo někomu jinému! - Také i Ježíš se ptá nás - svých dnešních učedníků, stejně jako tenkrát u Genezaretského jezera: I vy chcete odejít? Je dobré si uvědomit, že Ježíšův učedník stojí stále, po celý svůj život, v této situaci, že se musí pro svou víru znovu a novu rozhodovat. Zkušenost také ukazuje, že za mnohou ztrátou víry je právě tento omyl - že se totiž někdo domnívá, že vystačí s tím, co se stalo kdysi: kdysi byl pokřtěn; kdysi padlo nějaké rozhodnutí a tím snad je věc vyřešena... A najednou dotyčný zjišťuje, že jeho vztah s Bohem je mrtvý... - Dnešní Boží slovo tedy předně upozorňuje, že naše víra není nic statického, jednorázového ani definitivního. Jsme na cestě, a každý další krok znamená nové vědomé rozhodování... To druhé důležité, co je nám dnes sděleno, asi nebude znít našim uším příliš příjemně. Pán nám totiž - s troškou nadsázky řečeno - dává jednoznačně najevo, že nám toto rozhodování nemíní nijak usnadňovat. V evangeliu ani slo-víčkem nereaguje na pohoršení části učedníků z předchozí eucharistické řeči: "To je tvrdá řeč, kdo to má poslouchat?!" - Naopak ještě situaci svým způsobem vyhrotí, když i svých Dvanáct nutí k jasnému vyjádření: "I vy chcete odejít?" Jinými slovy řečeno: Vy potřebujete mne; být se mnou je přeci ve vašem zájmu, tak se rozhodněte! Celá řada věřících se skutečně, kdesi v koutku duše domnívá, že svým chozením do kostela snad Bohu prokazují jakousi nadstandardní službu. Dnes si máme uvědomit, že je to přesně naopak. Je to v našem zájmu, abychom měli účast na Božím daru spásy a buďme za něho vděční...