21. neděle v mezidobí

21. neděle v mezidobí,  Bílovec, Pustějov, Kujavy, Bílov 24.8.2014
Iz 22,19-23    Ž 138    Řím 11,33-36    Mt 16,13-20
Ačkoliv Kristus zná naše odpovědi dřív, než je dokážeme vyslovit, přece se dnes ptá svých nejbližších: „za koho ho lidé pokládají?“. - Odpovědi jsou různé; takové, jaké apoštolové mezi lidmi zaslechli. Učedníci zcela správně a pochopitelně odpovídají tím, že reprodukují názory jiných: „... za Jana Křtitele, za Eliáše, nebo za jednoho z proroků.“ - Další otázka, kterou se Ježíš ptá na vlastní názor učedníků, je formulována téměř stejně: „A za koho mě pokládáte vy?“ Šimon Petr však odpovídá zcela jinak než na předchozí otázku. Neříká: „My tě pokládáme za Mesiáše…“. Jeho vyznání zní: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ - Hloubka Petrovy odpovědi na Ježíšovu otázku spočívá ve dvou skutečnostech: 1) Jedna z nich je zřejmá hned na první pohled: Oproti různým názorům či dohadům lidí, kteří mylně pokládají Syna člověka za některou z významných osobností daleké nebo nedávné minulosti, Šimon Petr pravdivě vyjadřuje Ježíšovu pravou identitu: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“ - 2) Druhý důležitý bod Petrovy odpovědi se skrývá v její formulaci. Šimon, syn Jonášův, zde vyslovuje pravdu, která nezávisí na jeho představách či názorech…  
Kristova výtka na adresu Petra, kterou jsme slyšeli předminulou neděli v evangeliu o utišení bouřky: "Malověrný, proč jsi pochyboval?" (Mt 14,31) je dnes vystřídaná oceněním: "Blahoslavený jsi, Šimone, synu Jonášův, protože ti to nezjevilo tělo a krev, ale můj nebeský Otec." - To proto, že všichni včetně Petra máme tendenci zpyšnět, Mistr vysvětluje, že ono božské vyznání nebylo z Petra, ale bylo mu zjeveno samotným nebeským Otcem. Je tedy blahoslavený nejen proto, co řekl: „Ty jsi Mesiáš, Syn živého Boha!“, ale i proto, že připouští rozdíl mezi skutečnou pravdou o mesiáši a svými nezralými představami o něm… 
Tentýž Šimon Petr, který nyní „zazářil“ tak výstižnou odpovědí, bude muset ve škole Ježíšově teprve postupně dorůstat k plnému poznání Mesiáše, Syna živého Boha (třeba příští neděli budeme slyšet o tom,  že Kristus musel Petra pokárat - viz Mt 16,21-23), pak dokonce Petr Ježíše i zapřel… - Ale jeho cesta víry tam nekončí; pokračuje přes velikonoční vyznání, „Pane, ty víš, že tě miluji“ až k položení svého života za Krista…
Podobnou cestu dozpívání víry do lásky věčné musíme urazit i každý sám. Kéž pak na konci své cesty uslyšíme podobná slova: „blahoslavený jsi…“