2. neděle v mezidobí A, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 15.1.2017
Iz 49,3-6 Ž 40 1 Kor 1,1-3 Jn 1,29-34
Jsme na začátku roku, dáváme si různé předsevzetí a chceme stavět svůj život na pevných základech... Také dnešní čtení jsou o tom, tedy že máme svůj život postavit na Bohu. První čtení z proroka Izaiáše nám chce něco říci o velikosti člověka: „Hospodin mi řekl: Jsi mým služebníkem, proslavím se tebou“. Touto větou je vyjádřeno nejhlubší poslání a smysl každého člověka. Člověk zde není proto, aby plnil svou vůli, ale aby hledal a plnil Boží vůli a v tom spočívá naše spása. Máme být Božími služebníky a v tom je ukryta naše skutečná velikost. Sloužit Bohu znamená žít lásku, překonat své sobectví. Člověk není určen sám pro sebe. Hřích je upřednostněním sebe před Bohem. Ovocem takového jednání je smrt. Smrt je porážkou, opakem života věčného. Pokud budeme žít pro sebe - budeme sklízet depresi; ale pokud budeme sloužit Bohu - Lásce, budeme sklízet slávu a plnost života... Člověk byl stvořen, aby byl Božím obrazem, aby se skrze něho z Boží dobroty cosi zjevilo. Sám Bůh chce na člověku ukázat svou slávu. Problém není v tom, že člověk touží po slávě, ale v tom, od koho ji čeká... Člověk je nejvýraznější Boží stopou ve viditelném vesmíru. Tak jako stopy vedou k tomu, kdo je zanechal, tak i člověk má všechno a všechny přivádět k Bohu. Potvrzuje to nakonec i prorok: „Proto tě dám národům jako světlo, aby se má spása rozšířila až do končin země.“ Druhé čtení poukazuje na povolání. Kdo byl Pavel, to víme. A proto nás nepřekvapuje, že sebe sama označuje za „povolaného apoštola Ježíše Krista“., vždyť „apostolos“ znamená poslaný... - Ale kdo byli korintští křesťané, kteří jsou označováni jako "svatí"? Snad elita v tehdejším křesťanství? - Pro většinu křesťanů je svatost něco, co sice u světců právem uznávají, ale co se jich samotných jakoby netýká, s čím nemají nic společného. Často se sice považují za někoho, kdo se sice modlí, chodí do kostela, věří, nedělá snad velké hříchy...; ale svatost - to je něco, co pro něj leží někde vysoko v nedohlednu, v budoucnosti, až nebude mít starosti, až bude mít čas, až děti vyrostou, až bude v penzi, až... Podle dnešního evangelia je však svatost: život podle Božího slova; život s Kristem a pro Krista, tedy tak jako Jan vydal o Kristu svědectví - je i svatost životem prozářeným láskou a tak vydávajícím svědectví... Na Janovo svědectví „o Božím Beránku“ je třeba dát odpověď každodenním svědectvím svého křesťanského života: tedy správně věci ohodnotit, řešit, přijat; vědět pochopit sebe i druhých; odpustit, zapomenout na křivdy, začít znova...