2. neděle v mizidobí

2. neděle v mezidobí B, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 14.1.2018 

1 Sam 3,3-19 Ž 40 1 Kor 6,13-20 Jn 1,35-42 

Když Ježíš vidí, jak za ním kráčejí dva z Janových učedníků, nereaguje zdvořilostní frází, ale nečekanou otázkou: „Co hledáte?“ - Jeho oči vidí až na dno lidského srdce a ví, že člověk většinou hledá „něco“, místo toho aby hledal „někoho“... Proto dává tímto dvěma příležitost, aby i oni sami sáhli do svého nitra a zamysleli se... - Je vidět, že Janovi učedníci u svého učitele prošli dobrou školou. Už nehledají jen něco, co by je „naplňovalo“. To my jsme zvyklí hodnotit věci (práci, povinnosti, odpočinek, vztahy…) podle toho, zda nás „naplňují“, nebo „nenaplňují“... Jan jim ukázal, že mají hledat Někoho, a to s velkým N. Proto na Ježíšovu otázku odpovídají otázkou plnou pokory: „Mistře, kde bydlíš?“ - Všimněme si, že tito učedníci se nespokojili jen s povrchním a počátečním poznáním. Přestože slyšeli o Kristu ze svědectví Jana Křtitele ("Hle, Beránek Boží"); přestože ho ihned následovali, chtěli "ještě víc". Chtěli navázat důvěrnější vztah s tímto tajemným „Beránkem“, a proto chtěli zůstat u něj... - Evangelium nám také ukazuje, že první učedníci nepoznali Krista jen z vlastní zkušenosti, ale i ze svědectví druhého člověka. Obojí je třeba - slovo "zkušenějšího" (toho, kdo už Krista poznal), ale i vlastní zkušenost. Je jasné, že ani první ani druhé se nedá přivolat mávnutím kouzelného proutku. Obojí je skutečným darem. Ale na nás je, abychom hledali - jak člověka, který nás povede ke Kristu (Eliho, Jana Křtitele), tak i osobní setkání s Kristem. - V tomto hledání občas zakusíme to, co první učedníci: Ježíš je nám blízko, je zde přítomný, ale potřebujeme "Jana Křtitele", který nám řekne: "Hle, tady je Kristus, on kráčí právě kolem tebe." - Kde jsi, Pane? ptám se. Jak bych tě rád navštívil! Kde bydlíš? "Pojďte a uvidíte!" Bydlím v tom bratru, v té sestře, které potkáváš doma; v autobuse, v práci... - Věřím, že Ježíš v nás bydlí. Někdy bývá silně opuštěný. Někdy ho míjíme, jindy o něm nevíme... John Galsworthy, nositel Nobelovy ceny za lietratúru napsal: "Tímto světem projdu jen jednou. Proto každé dobro a laskavost, které mohu prokázat kterékoli lidské bytosti nebo němé tváři, vykonám nyní, neodložím je, neboť nepůjdu již znovu touto cestou." "Pane, kde bydlíš?" "Pojď a uvidíš... " řekl Ježíš dnešního dne mně i tobě. Přijímejme Ho tedy, hledejme Ho, patřeme na Něho a nechme se proměnint mocí a láskou Boží, která přišla mezi nás...