- PM Neposkvrněná, Pustějov, Kujavy, H.Životice, 8.12.2014
Dnes celá Církev slaví jeden z nejkrásnějších svátků ke cti P. Marie. Osoba Marie se dobře hodí do adventní doby. Je pro nás svým hlubokým usebráním a soustředěním se na svého božského Syna vznešeným vzorem přípravy na slavnost Narození Páně.
"Kdo jsi, Neposkvměná?" ptal se jednou ve vytržení sv. Maxmilián Kolbe. Církev nám pomáhá porozumět něčemu z toho tajemství; učí, že po lidské přirozenosti Božího Syna je P. Maria nejdokonalejším dílem, které vyšlo ze stvořitelských Božích rukou, že je nejdokonalejším Božím obrazem. Svatí křesťané se rozplývali chválou o ní, ale ty chvály nebudou nikdy dostačující, aby vystihly všechno. Protože Bůh ve svém plánu spásy světa vyvolil P. Marii za Matku svého Syna, stvořil její duši s jedinečnou plností, milostí a výsadami a nedopustil, aby se ty dary ztratily. Sice také potřebovala vykoupení, ale byla vykoupena mimořádným způsobem tím, že byla od dědičného hříchu předem uchráněna. Tak od prvního okamžiku početí v lůně své matky Maria byla svatá, neposkvrněná. Maria však s boží milostí i dále spolupracovala a horlivě plnila Boží vůli, i když ji to stálo hodně obětí a bolesti. Vždy vítězila nad zlem. Projevovala se jako žena prvního proroctví po hříchu prvních lidí, jako nepřítelkyně hada, která šlape po jeho hlavě a vítězí nad ním.
Neposkvměná P. Maria je vzorem svatosti, ji se máme snažit napodobovat; to znamená: získávat její pokoru, ducha modlitby a její ctnosti, stávat se jí podobnějšími a tím podobnějšími i jejímu Synu, našemu i jejímu Vykupiteli Ježíši Kristu. - V tomto období adventu prosme P. Marii, aby nám pomáhala připravovat se na nové, dokonalejší narození Božího Syna v našich duších.
- středa po 2. adventní neděle, Pustějov, 10.12.2014, Iz 40,25-31
Víme, že svět nevznikl náhodně, ale stojí za tím všemohoucí Bůh, který podle Iziaíše však stále bdí i nad člověkem a zahrnuje ho svojí láskou, stačí mu důvěřovat a obrátit se k němu…
- čtvrtek po 2. adventní neděle, Kujavy, 11.12.2014, Iz 41,13-20
Jedině hřích člověka přivádí do těžkostí, ale ani v této situaci Bůh na nás nezapomíná a proto Iziáš může v babylonském zajetí utěšovat lid příslibem boží starostlivosti…
- pátek po 2. adventní neděle, H.Životice 12.12.2014, Iz 48,17-19
Člověk je někdy velmi nerozhodný a nic se mu nelíbí. - V evangeliu jsme slyšeli, že se lidem nelíbil ani Jan Křtitel, ani Ježíš... Ale když se necháme vést Bohem, jak jsme to slyšeli v prvním čtení: „vedu tě cestou, kterou máš jít“, pak platí i to další: „Kdyby sis hleděl mých přikázání, tvůj blahobyt by se rozléval jako řeka.“
- sobota po 2. adventní neděle, Pustějov, 13.12.2014, Mt 17,10-13
Čas našeho života je nám dán k pokání a Bůh k nám promlouvá přes různé situace a lidi, nejsilněji však v Božím slově. K čemu mne asi dnes vyzývá?