19. neděle v mezidobí, Pustějov, Kujavy, S.Ves, N.Dvory 10.8.2014
1 Krl 19,9-13 Ž 85 Řím 9,1-5 Mt 14,22-33
Víme, či už z vlastní zkušenosti nebo jen ze zpráv, jaké škody dokáže napáchat silná bouře. Určitě, bouřka není nic příjemné, dokonce ani když se na ní díváme jen zpoza okna…
Pokusme se však vžít se do situace apoštolů, kteří prožívali boj o život ve vlnách zmítaných silným větrem... A do této těžké situace se kdosi nepoznaný k nim blíží po vodě. Mají strach. O to větší byla jejich radost, když poznali, že je to jejich Učitel. Peter, aby se přesvědčil, že je to opravdu Ježíš, chce jít za ním. Vichřice se stále neutišila. Až když vstoupil Ježíš do loďky, až potom vítr ustal a nastal klid…
Možné poselství z tohoto úryvku pro nás je i to, že Kristus nepřišel, aby nás zbavil problémů, trápení, a aby nám udělal takříkajíc ráj na zemi. Všechny nepříjemnosti, které prožíváme, nás mohou posouvat blíž k němu, pokud zavoláme o pomoc… Kristus je ten, který nám podává pomocnou i záchrannou ruku, kdo nám ukazuje cestu… No my musíme vykročit s vírou, zbavit se svých lidských jistot, ztratit půdu pod nohama a svěřit se do Božích rukou, které nás dokáží zachytit i když strach přemůže naši víru a ztrácíme veškerou naději…
Na závěr ještě malý příběh: Do tramvaje nastoupila dívka s odznakem se slovy "Ježíš žije". - Jistý muž se začal posmívat: „S náboženstvím jsem již dávno skoncoval.“ Jeho soused na to: „Mě Ježíš pomáhá překonávat těžkosti života.“ První se cítil v převaze a řekl: „Já věřím pouze sám sobě.“ Druhý pohotově odpověděl: „To si můžeme hned vyzkoušet. Na nejbližší zatáčce se držte pouze své vlastní kravaty.“ - Druhého muže podpořili cestující přitakáním a smíchem. Ten první asi nevěděl, že opora je proto oporou, že je mimo nás...
V životě každého z nás jsou různé zatáčky nebo vichřice, kde musíme hledat oporu. Hledejme ji tam, kde Peter. Bůh nás nezbaví problémů a obtíží, ale pokud v něm hledáme oporu, zvládneme všechny životní nástrahy, abychom jednou spočinuli v místě klidu a štěstí….