16. neděle v mezidobí

16. neděle v mezidobí (sv.Magdaléna), Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 22.7.2015
Apoštolové se vrátili z cest a chtějí Ježíši všechno povyprávět. Byli plní zážitků, potřebovali se vzájemně o prožitém sdílet. Ale neměli na sebe klid. Proto je Ježíš vyzval, že se uchýlí někam, kde nebudou mít kolem sebe tolik lidí. Ježíš vyzývá apoštoly k odpočinku. Úryvek jasně dokazuje, že odpočinek, oddech a relaxace jsou hodnoty, které Bůh svým dětem rád dopřává. Neustálé pracovní zatížení vyžaduje oddech. Jenže lidé jejich úmysl uhodli, a ještě než apoštolové s Ježíšem na vyhlédnuté místo dojeli, lidé je předešli. Zatímco lidé byli chtiví zázraků, viditelných znamení, Kristus místo toho nabízí - slova. Ano, nabízí slova, nejsou to však jen prázdná slova, slova pro slova. "On neučí jako učitelé Zákona, ale jako ten, kdo má moc" - jako ten, který ukazuje cestu tam, kde je tma. Nabízí odpočinutí tam, kde lidé umí vkládat jen neúnosná břemena. Jeho slovo láme okovy hříchů a nepřemožitelných závislostí. Ježíšova slova, nejsou jen slova. Šťastný ten, kdo tuší, že Ježíš nabízí víc než slova. Slyší slova o smyslu života a o věčném životě v Božím království. Slova o hříchu, ale i o Boží lásce a milosrdenství. Ježíšovi bylo lidí líto, protože za ním mnozí běželi z velké dálky. Slyšíme: ze všech měst. Často i bez zásoby jídla a pití, jen aby si ho mohli poslechnout. Byli jako ovce bez pastýře. Odevzdaní a trpěliví, šťastní už jen tím, že mohli být v jeho blízkosti… 
Zajisté, že hloubku Ježíšových slov nenajdeme tak snadno. Podobně jako ti lidé z evangelia, i my máme "vyjít", povstat z pohodlného křesla a vydat se na cestu za poznáním evangelia. Může to znamenat skutečně "jít na pouť", na nějaké místo, kde se mohu ztišit (vypnout od běžných starostí) a disponovat pro přijetí Slova. Ale především to znamená "vnitřně" kráčet, směřovat k Ježíšovi - hledat, toužit, mít hlad po jeho slovech. Toužit, hledat, bušit až se nám otevřou vrata poznání a věčného života… ***
Když se na něco nebo někoho těšíme, dokážeme obětovat čas i námahu, jen aby se očekávaná situace mohla uskutečnit. Těšení se, naděje, radost - to vše patří do života jako koření, které ochucuje jídlo. Nevadí, že jsme zrovna znavení a znechucení životem - ba tím spíš nás toto rozpoložení může podnítit, abychom hledali Pastýře, který nás dovede k tekoucím vodám, kde můžeme spočinout…
 
*** Dnes prožíváme slavnost sv. Magdalény, ženy lásky. Magdaléna přišla za Ježíšem, poslouchala jeho slovo, nechala se ním oslovit, proměnit, a pak se dokázala změnit. Proniknutá láskou se stala první ohlašovatelkou Zmŕtvychvstalého. Takže láska je to, co potřebuje tento svět i každý z nás; a jen díky lásce budeme prožívat více štěstí…