14. neděle v mezidobí A, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 9.7.2017
Zach 9, 9n Ž 145 Řím 8,11-13 Mt 11, 25-30
Začínají prázdniny a čas letních dovolenek. - Využijí to k příměru: Představte si třeba nějakého kluka, který se balí na tábor. Nechce využít rady svých rodičů a sbalí si možná i věci, které nebude potřebovat. Batoh je těžší a těžší a klučina si sebevědomě říká „Zvládnu to“. Jenomže když jde pěšky několik kilometrů a slunce mu pálí na hlavu, batoh se zdá být nesnesitelně těžký… A klučina si pomyslí „Kdyby mi tak někdo pomohl“. - Najed-nou zastaví auto a řidič se nabízí „Nasedni, svezu tě“ - Klučina má dvě možnosti: buď to pyšně odmítne a bude vyčerpaně pokračovat dál pěšky; anebo překoná svoji hrdost a nased-ne… Někdy jednáme podobně jako klučina z příměru. Naložíme si spoustu starostí, někdy i docela zbytečných, a pak se v tom plácáme. Pán Ježíš nás dnes v evangeliu vybízí: „Pojďte ke mně, všichni, kdo se lopotíte a jste obtíženi...“ My si často (a neplatí to asi o vás, co jste tu) však přesně naopak říkáme: „Mám jít do kostela, mám se modlit - ale copak mám na to čas? Mám tolik jiné práce a starostí! Ješ-tě musím udělat tohle a tohle...“ Ale Pán Ježíš neříká: „Přijďte, až budete v důchodu, až nebudete mít co dělat…“ Ale „POJĎTE, KDO SE LOPOTÍTE A JSTE OBTÍŽENI...“ - Unaveni a přetíženi přicházíme k Pánu a slyšíme, abychom místo své-ho, vzali jeho jho. V čem spočívá to jeho jho? Naše jařmo spočívá v tom, že chceme všechno dosáhnout vlastní silou. Jeho jho spočívá v tom, že když při-jmeme jeho vládu, když ho přijmeme jako svého Pána, tak zjistíme, že všechno dobro je ovocem jeho přítomnosti a růstu v nás.... Moudří a chytří se lopotí, aby našli Boha, ale nemohou ho najít, protože ho hledají na nesprávném místě – tam, kde by ho oni chtěli mít. Výsledky jejich námahy jsou vyčerpání a přetížení. Ve svém úsilí vše zvládnout, vše stihnout, vše zařídit a vše vykonat podléhají omámení domnělé všemohoucnosti, a tím sami sebe stavějí na místo Boha… - Naopak, maličcí hledají Boha tam, kde se on sám zjevuje. Hledají ho v „bláznovství kříže“. Očekávají ho v osobě Ježíše Krista, který se ponížil. „On, ačkoli bohatý - jak říká Pavel v listě Korynťanům - stal se pro nás chudým, abychom my zbohatli z jeho chudoby.“ (srov. 2Kor 8,9)… Co nám brání, abychom šli za Ježíšem? - To, co klukovi v dnešním pří-běhu: jakási falešná hrdost: já to přece zvládnu sám! Já nikoho nepotřebuji! Ale není lepší nechat si pomoci, zvlášť když nám to nabízí Ježíš? On zná naši pýchu, a proto ke svému pozvání přidává: „UČTE SE ODE MNE, NEBOŤ JSEM TICHÝ A POKORNÝ SRDCEM.“ - S pokorou tedy dovolme Ježíšovi při-stoupit k nám, občerstvit se jeho tělem a ním posílení kráčet s lehkostí životem v ústrety věčné blaženosti…