sv.Petr a Pavel, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 29.6.2016
Dnes si připomínáme dva sloupy církve – sv. Petra i Pavla. Proč asi Pán Ježíš vložil takové nesmírné poslání do těchto dvou lidí? Petr, prostý ženatý rybář, původem z Galileje, nevzdělaný, ale nábožensky přemýšlivý, zbožný Izraelita, byl povolán s bratrem Ondřejem jako první. Po doplnění sboru apoštolů na počet dvanáct stal se jejich uznávanou autoritou. Petr byl ješitný, namyšlený, možná i domýšlivý a vypočítavý; ale přesto neměl jen lidské nedostatky, ale měl především hlubokou víru a upřímnou lásku... Pavel nebyl ve vlastním slova smyslu apoštolem, protože se připojil až po Ježíšově nanebevstoupení. Poprvé se s ním setkáváme při kamenování Štěpána. Mladý vzdělaný farizej, který miluje židovské náboženství otců, ale nenávidí sektu „kristovců“, jejichž učení považuje za zradu Zákona i tradice. U Damašku však probíhá v jeho životě nepochopitelná proměna. Symbolicky i skutečně se uzdravuje ze slepoty a začíná nový úsek jeho vnitřně bohatého života. Pro své čtyři misijní cesty se právem nazývá „apoštolem národů“... Silná víra obou těchto apoštolů ať nás vede k tomu, abychom se i my podobně nasadili pro Kristův program a dílo jeho církve. Budeme-li Kristu věrni nejen v dobách oslavy, ale i v dobách utrpení, pak naše misijní snažení přivede nás i nám svěřené ke svatosti...
pátek po 13. neděli v mezidobí, Hl.Životice 1.7.2016, Am 8,4-12
Amosov soud a kritika zneužívání moci a bohatství proti chudákům je svěřování soudu do Božích rukou. V tom čase Boží slovo jako symbol jeho přítomnosti již nezazní...
sobota po 13. neděli v mezidobí, Pustějov, 2.7.2016, Am 9,11-15 Ačkoli text proroctví je asi pozdějšího data než celá kniha, je to však oslava Boha, že se s láskou stará o svůj lid...