12. neděle v mezidobí

12. neděle v mezidobí Hl.Životice, Pustějov, Kujavy 23.6.2019 

Zach 12,10n Ž 63 Gal 3,26-29 Lk 9,18-24 

Dnešní evangelium se skládá ze dvou částí, které jsou vzájemně v těsné vazbě. Jejich obsah můžeme shrnout v podobě dvou otázek: Kdo je Ježíš? Kdo je Ježíšův učedník? • V první části Petr odpovídá na Ježíšovu otázku a prohlašuje o něm, že je Boží Pomazaný, tedy Mesiáš. - Ježíš díky úzkému vztahu s Otcem (skrze modlitbu) věděl, kým je a jaká cesta se před ním otevírá; pak následně odhaluje, v čem jeho mesiášství vlastně spočívá, tedy to, že „Syn člověka bude muset mnoho trpět, že bude zavržen, že bude zabit a třetího dne že bude vzkříšen“... • Druhá část evangelního úryvku nám odhaluje, jaké Ježíš klade požadavky na ty, kdo ho chtějí následovat... Jeho požadavky na učedníky přímo vyplývají z jeho mesiášství. Lukáš podotýká, že Ježíš neadresuje tato svá slova pouze úzkému kruhu svých učedníků, ale všem... V nespravedlivém světě může být spravedlivý pouze pronásledován... Ježíš by mohl přejít na stranu těch „nespravedlivých“, a pak by jejich zášť vůči němu ustala.... Avšak on čelil dané situaci tak, že „nás miloval do krajnosti“; pokračoval ve svém životě spravedlivého – tedy zůstal věrný Bohu; a proto za nás položil i svůj život... - Ježíš Kristus prožíval cestu kříže jako poslední a nejpádnější výraz života v plnosti lásky. Není totiž třeba číst Ježíšův život směrem od jeho kříže, nýbrž přesně naopak – je třeba číst jeho kříž ve světle celého jeho života, který ho přivedl až na Golgotu. Ježíš proměnil nástroj strašlivé popravy v příležitost nejvýše možného zjevení lásky a spásy... „Kdo chce jít za mnou, ať zapře sám sebe, den co den bere na sebe svůj kříž a následuje mě“ - Zapřít sám sebe znamená, že člověk přestává usilovat o své sebeprosazování. Jedná se o boj s vlastním egoismem, který nás neustále ohrožuje. Pokud chceme následovat Krista – což je samozřejmě náročné a vyžaduje to, abychom vědomě nechávali umírat své představy a přání; tím následujeme Krista a teprve tehdy budeme opravdovými křesťany a tím i svědky pro tento svět... Když ztratíme život pro Ježíše Krista, pak to ospravedlňuje veškeré naše sebezapření. A toto je „pravá blaženost“, která začíná již tady a teď...