úterý po 11. neděli v mezidobí, Kujavy,Hl.Životice 20.6.2017, 2 Kor 8,1-9
Pavel hovoří o sbírce pro komunitu v Jeruzalémě. Odvolává se na štědrost Makedoňanů a milost JK, přičemž plodem pak bude růst jednoty církve...
středa po 11. neděli v mezidobí, Pustějov, 21.6.2017, 2 Kor 9,6-11
Pavel se ještě jednou přimlouvá za chudou komunitu v Jeruzalémě. Bůh odplácí mnohonásobně štědrým a radostným dárcům...
čtvrtek po 9. neděli v mezidobí, Kujavy, 22.6.2017, 2 Kor 11,1-11
První čtení je úvod do Pavlové autobiografie. Hájí sám sebe jako apoštola a svůj způsob hlásání. Korintskou církev připodobuje nevěstě pro Krista.
pátek po 11. neděli v mezidobí (BSJ), Hl.Životice, 23.6.2017
Dnešní slavnost bychom mohli nazvat otevřenou Boží náručí. V každé řeči je srdce symbolem lásky; a to Kristovo je ním nejvíce... Každý z nás by si měl být vědom svých hříchů. Milosrdenství Boží nám sice hříchy odpouští ve svátosti pokání, ale spravedlnost i láska k Bohu však vyžadují, abychom odprošovali a usmiřovali Boha za své hříchy... – Dnešní slavnost nás vede nejen ke svátosti smíření ale pochopitelně i k Eucharistii, neboť v ní se láska Boží k nám neustále znovu zjevuje... Při každé mši svaté, při každém proměňování, slyšíme: "Pojďte ke mně všichni, kteří se lopotíte a jste obtíženi, a já vás občerstvím... neboť jsem tichý a pokorný srdcem..." Pane, tvé lidské srdce bilo do posledního tepu láskou k Otci a k nám. Vše, co jsi smýšlel, mluvil a konal, byl jediný a neustávající proces sebedarování z lásky. Odměnou ze strany nás lidí bylo to, že "jeden z vojáků ti na kříži kopím probodl tvé srdce a z něj vyšla krev a voda". Miloval jsi nás vpravdě do posledního úderu srdce, do posledního výdechu, do poslední kapky krve. Jaké odměny se ti dostává od nás, konkrétně ode mne? Jak velký je můj dlužní úpis tváří v tvář lásce tak nesmírné? Ale ty stále čekáš, jsi trpělivý, soucitný a velkorysý, navzdory tomu, že my jsme tak nevděční, nechápaví a sobečtí... Klaníme se ti, ukřižovaný Ježíši s probodeným srdcem! Cítíme nejen velké zahanbení, ale i pocit osvobozujícího štěstí nad tím, že jsme poznali Spasitele, který za nás šel na smrt a nikdy nás nepřestal milovat. Dej nám více víry i odvahy odpovědět na tvou božskou lásku alespoň tou naší lidskou, křehkou a nedokonalou láskou našeho srdce...
sobota po 11. neděli v mezidobí (narození Jana Křtitele), Pustějov, 23.6.2017
Alžběta a Zachariáš nemohli mít už ve svém pokročilém věku dítě. Bůh to však změnil. Zachariáš však tomu neuvěřil, proto oněměl... Evangelium nám dnes vypráví o tom, jak to vypadalo v den, kdy se očekávaný Jan Křtitel narodil. Když se ze Zachariášova domu ozval dětský pláč, poznali všichni sousedé, že je dítě na světě. Všichni z toho měli velkou radost. Vždyť Bůh dokázal, že pro něho není nic nemožné... Není asi třeba zdůrazňovat mimořádné postavení sv. Jana Křtitele mezi světci. Sám Kristus o něm prohlašuje, že nepovstal nikdo větší z těch, kdo se narodili z ženy. - Sv. Jan vyniká v několika ohledech. Jednak svým posláním, kterým je jít před Kristem a připravit mu cestu. Ale také vyniká dokonalostí, s jakou své poslání naplnil... Kéž nám sv. Jan o svých narozeninách vyprosí, abychom svůj úkol - dojít do nebe - co nejdokonaleji naplňovali konáním všeho možného dobra s co největší láskou k Bohu...