Boží Tělo a Krev A (11. neděle v mezidobí), Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 14.6.2020
5M 8,2-16 Ž 147 1 Kor 10,16n Jn 6,51-58
Slavíme dnes slavnost Nejsvětějšího Kristova Těla a Krve. - V evangeliu jsme slyšeli: „Já jsem živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo bude jíst z to-hoto chleba, bude žít navěky. A chléb, který já dám, je mé tělo obětované za život světa.“ Prvních devět měsíců našeho života, jsme žili přesně tímto stejným způ-sobem: tedy byli jsme vyživování tělem a krví naší mamy... Pán Ježíš v tajemství Eucharistie si počíná přesně stejně. Nikodémovi řekl: „Musíš se narodit znovu ...!“ V prvním narození se formovalo naše tělo pro tento svět; v druhém narození se formuje naše bytost skrze vodu křtu a víru, ale rovněž prostřednictvím přijímání Těla a Krve Kristovy pro setkání s Bohem, tedy život věčný... Ano, pokud Ježíše nepřijmeme jako svého Pána a Spasitele; pokud se jím nebudeme sytit v Slově i ve svátostech; pokud mu svoji bytost nevydáme na spásu - nedosáhneme věčný život. Je pravda i to, že pokud žijeme v hříchu, nemůžeme se líbit Bohu, neboť každý hřích je odloučením se od lásky Boží. V každém hříchu dáváme přednost svému sobectví před Bohem, jehož máme milovat nade vše, tedy více než sebe samého. Vědomí hříšnosti není překážkou k přijetí Boha Spasitele (vždyť nikdo není bez hříchu!); ale láska k hříchu nás dělá neschopnými přijmout a milovat Boha. - Pokud tedy svůj hřích nemilujeme; pokud ho přiznáváme a litujeme; Bůh nás z něho také prostřednictvím eucharistie osvobozuje... Obzvlášť při dnešním svátku si máme uvědomit, aby neplatil výrok: "Kostel plný lidí, ale lidé prázdní Boha.". Platí však i jiný výrok: „To, co je důležité, je vi-ditelné pouze srdcem“ - tedy, aby jsme vyprázdnili naše srdce od hříchu; naplnili ho touhou a láskou k Bohu; abychom Tělo a Krev Kristovu (i když to očima nevi-díme) přijímali jako průvodce na pozemské cestě, aby se stal chlebem života věčného... --- Pane Ježíši, děkuji ti za všechno, co jsi pro nás vykonal a vytrpěl; co nám nabízíš a k čemu nám chceš pomáhat. Spoj naše malé oběti se svými, aby naše maličkost byla povzne-sena ke tvé podivuhodné vznešenosti, a jednou mohli s tebou přebývat ve věčném společenství lásky…