10. neděle v mezoidobí

10. neděle v mezidobí B, Hl.Životice, Pustějov, Kujavy, 10.6.2018 

1M 3,9-15 Ž 130 2 Kor 4,13-5,1 Mk 3,20-35 

Dnešní evangelium nám předkládá příběh, ve kterém je Kristus pokládán za blázna... - Dokud byl Kristus malým chlapcem, žil v naprosté poslušnosti vůči své rodině. První náznak čehosi zvláštního bylo, když ve dvanácti letech zůstal sám v chrámě a diskutoval se zákoníky. Ale na to se brzy zapomnělo a jeho další život nijak nevybočoval z očekávání jeho okolí. - Pak ale přišel velký zlom, když křtem u sv. Jana začal své dílo spásy. Vymanil se z pout požadavků své doby i rodiny a zcela se zaměřil na splnění úkolu, pro který se narodil a který ve svém životě postupně ve vztahu s Otcem rozpoznával: zachránit člověka od hříchů; stát se poslušnou obětí Otci namísto lidstva, které toho nebylo a není samo schopno... A přesto všechno, i když učil, uzdravoval, všem dělal dobro - prohlašují ho za blázna; ba co více, učitelé Zákona ho obviňují velmi podlým (a dalo by se říct i zvráceným způsobem), že je posedlý zlým duchem. Vydávají dobro za zlo; činy spásy za dílo ďábelské... --- Zajisté, i my jsme se již mnohokrát přesvědčili, že konání dobra může být záměrně interpretováno okolím přesně opačně; anebo že našemu dobrému úmyslu je vzápětí podsouván zcela jiný záměr... Dnešní Boží slovo nás připravuje na to, abychom v síle DS byli schopni bez úhony ustát ty situace, kdy na jevištích tohoto světa budeme pro víru v Krista prohlašováni za šašky, či podivíny... Ale když se necháme vézt Kristem a v pokoře hledat Boží vůli pro náš život, nic nás nemůže zneklidnit, abychom dál kráčeli k Bohu...